Byla pro vás tvorba desky nějaký způsob terapie?
Album se tak jmenuje i proto, že je na něm písnička Terapie. Ale psaní pro mě bylo do značné míry terapie, protože jsem celou desku napsal v době první vlny covidu, zavřený u rodičů na chatě. Bylo to období, kdy svět, jak jsme ho znali, na nějakou dobu končil a člověk nevěděl, co bude druhý den. Hudba najednou byla jednou z jistot, že můžu ráno vstát a napsat novou písničku. Všechny vznikly během asi tří měsíců. Rok pak ale ještě trvalo nahrávání. Když jsem ty písně poslouchal, tak jsem zjistil, že jsem se vyzpíval z dost osobních věcí, takže deska je o dost osobnější než ty minulé.
Mluvil jste o osobnějších písních. Dříve jste psal v první osobě, ale netýkalo se to vás…
Ano a teď jsem psal v první osobě – a bylo to o mně. Jsou to například písně Demonika, Lovec perel nebo Tady a teď.
Písně mají často vážná témata, ale jsou oděny do pozitivních hudebních kabátů. To byl záměr?
Je to jako, když někdo vaří jídlo a snaží se vybalancovat chutě. V písních je to podobné. Myslím, že není dobré napsat čistě veselou písničku. Pokud není veselé téma, udělám takový aspoň hudební obal.
Textově pořád držíte úroveň hodně vysoko. Inspirace v tomto směru vám ještě nedošla?
Bál jsem se, že by se to mohlo stát. Chtěl jsem si už dlouho napsat svůj muzikál, tak jsem se snažil soustředit na libreto, ale zase přišla inspirace na nové písničky pro desku.
Zaslechl jsem, že jste zamýšlel muzikál o konci světa. A pak přišel covid…
Chtěl jsem moderně zpracovat příběh Archy Noemovy. A když se pak začaly dít věci okolo covidu, říkal jsem si, že to bych do scénáře ani nevymyslel, a pokud ano, tak by mi to nikdo nevěřil. Měl jsem pocit, že si zahrávám s ohněm, tak jsem toho raději nechal. Takže místo abych psal ve Španělsku muzikál, psal jsem v Česku na chatě novou desku. Na podzim jsem se pomalu k muzikálu vracel a nyní už si k tématu dokážu najít odstup a mám vymyšlený příběh i s postavami. Ale dialogy ještě nepíši.
Během tvorby až do vydání desky jste několik písní už vydal jako singly. To už je v současnosti běžné, nebo je šance vydat třeba jen jeden a zbytek držet pod pokličkou?
To by mi přišlo škoda dělat rok a půl na desce, aby z ní lidé znali jen jednu písničku. Ale třeba píseň Něco je ve vzduchu vyšla ještě v době, kdy jsem nepřemýšlel, že bude nová deska, takže se nedá asi považovat za klasický singl k albu. Má chata, můj hrad z desky také trochu vybočuje, protože je to píseň psaná primárně pro televizní seriál Osada. Také tady jde o osobnější záležitost, protože jako dítě jsem hodně času trávil na chatě, jako hrdinové seriálu.
Poměrně dlouho jste během pandemie pobýval na Tenerife. Jak jste pracoval na desce na dálku?
Písně vznikly v Česku, nahrál jsem ve studiu jen zpěv a pomocnou kytaru a odjel na Tenerife s tím, že po návratu budeme s producentem Daliborem Cidlinským na desce pracovat dál. A asi tři věci jsem dal Janu Steinsdörferovi, aby si zkusil najít jiný pohled na Xindla. Ale situace tomu chtěla tak, že už jsme se nevrátili a místo čtrnácti dnů na dovolené jsme strávili na Tenerife osm měsíců. Nechci říkat, že deska vznikla po telefonu, ale z mé strany to tak v podstatě bylo. Kluci mi poslali nějaký nástřel a pak jsme si dlouze volali, co by tam šlo změnit nebo udělat jinak. Ale některé písně zase byly takové, že jsem jim řekl: Tos trefil na první dobrou a už s tím nemusíš nic dělat. Já jsem chtěl najít na téhle desce Xindla, aby si člověk už po sluchu řekl, ano, to je Xindl X. Chtěl jsem do popu dostat trochu folku a country. Od Honzy jsou Neony, Nenávist zdarma a Sing Sing v trochu modernějším zvukovém pohledu. Chtěli jsme tedy najít Xindla, ale zase úplně nestagnovat.
Na co se můžou lidé těšit 25. listopadu na velkém vystoupení v O2 universum?
Chtěl jsem ten koncert udělat jako audiovizuální zážitek. Ondřej Pfeiffer, který nám dělá všechny animované klipy, připravuje ke každé písni projekce a budou samozřejmě i hosté. Přijdou si s námi zazpívat Pokáč, Tereza Mašková, Mirka Miškechová a Pavel Čadek. Já se ale hlavně těším, že tam budeme mít i šedesátičlenný sbor. Připravili jsme speciální aranže některých písniček.
Začal nový ročník Star Dance, kde jste předloni tančil. Sledujete přenosy?
Ano, mám tam několik kamarádů, takže přeji všem. StarDance je sice soutěž, ale spíš se těším, co tam všichni předvedou. Nejde až tak o to, kdo vyhraje. Navíc Natálie Otáhalová nám hraje v klipu k písni Lovec perel, který vypustíme současně s deskou.
