metro.cz

Počasí v Praze

12 °C / 24 °C - polojasno až oblačno, později večer na západě a severozápadě regionu ojediněle přeháňky.

Úterý, 23. května 2017. Svátek má Vladimír.
Z natáčení televizního seriálu Génius za života Alberta Einsteina.
Dalších 14 fotografií v galerii
Z natáčení televizního seriálu Génius za života Alberta Einsteina. | foto: National GeographicMetro.cz

Einstein měl rád Prahu

21. dubna 2017  6:48 Pavel Urban Metro.cz
Slavný fyzik a vědec Albert Einstein pobýval v letech 1911 až 1912 v Praze, kde vyučoval na univerzitě. Od neděle o něm poběží nový televizní seriál. Na detaily o Einsteinově pobytu jsme se zeptali profesora Jiřího Podolského z Ústavu teoretické fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Jak to přesně bylo s přijetím Alberta Einsteina coby profesora na univerzitu v Praze?
Vlastně docela složité. Když se odchodem Ferdinanda Lippicha do důchodu v roce 1910 měla uvolnit řádná profesura matematické fyziky na c. k. německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, byla ustavena komise, jejímiž členy se stali Anton Lampa (profesor fyziky), Georg Pick (profesor matematiky) a Viktor Rothmund (profesor fyzikální chemie). Komise v dubnu 1910 předložila návrh profesorskému kolegiu filozofické fakulty. Ze tří kandidátů byl na prvním místě doporučen tehdy jednatřicetiletý Albert Einstein. Ministerstvo ve Vídni ale doporučení komise nerespektovalo a dalo přednost tuzemskému kandidátovi Jaumannovi. Ten ale posléze odmítl. Až potom se obrátilo na Alberta Einsteina. Jednání a úřední formality však zabraly mnoho měsíců, takže Einstein mohl na místo řádného profesora teoretické fyziky v Praze nastoupit teprve k 1 . 4. 1911 (jmenování osobně podepsal František Josef I). Zůstal zde do července roku 1912.



Fotogalerie

Četl jsem, že v jeho prospěch hrálo roli i národnostní hledisko, o co konkrétně šlo?
Jak známo, pražská univerzita byla od roku 1882 rozdělena na dvě části: českou a německou. Vztahy mezi nimi nebyly nijak idylické. Postupný personální i odborný růst české části univerzity nelibě nesl mimo jiné i Anton Lampa. Ve snaze posílit význam německé části, na níž působil, snažil se při obsazování místa uvolněného po Lippichovi oslovit významné německy hovořící fyziky. A tak se obrátil i na Alberta Einsteina, jehož věhlas byl v té době již značný.

Seriál Génius

  • V hlavní roli Alberta Einsteina se představí Geoffrey Rush.
  • Premiéra je v neděli ve 21 hodin na National Geographic.
  • V desetidílném seriálu hraje třeba i Emily Watsonová či někteří čeští herci ve vedlejších rolích. Například Klára Issová ztvárnila známou vědkyni Marii Curie.

Národnostní hledisko mohlo sehrát jistou roli i při rozhodování na vídeňském ministerstvu, které oproti doporučení komise začalo nejprve jednat s tuzemským kandidátem, jenž byl až druhý v pořadí. Spíše však bylo vedeno pragmatickými úvahami, neboť přechodem Jaumanna do Prahy by se uvolnilo místo řádného profesora na německé technice v Brně, zatímco příchodem cizince Einsteina nikoli.

V přijímacím dopise je ale také napsáno, že musí mít rakouské občanství...
To je zajímavý detail, který najdeme v originálním dekretu o jmenování Alberta Einsteina řádným profesorem ze dne 13. 1. 1911 (je uložen v Národním archivu v Praze ve fondu MKV/R). V závěru se v něm doslova píše: „... pro Vaše jmenování je vyžadováno rakouské státní občanství; račte proto neprodleně učinit kroky pro vyvázání z Vašeho dosavadního státního svazku.“ Není ale známo, že by tak Einstein učinil. S velkou pravděpodobnosti nikdy nedošlo k tomu, že by se Einstein stal rakouským občanem. Ale bylo by to docela pěkné.

Jak se Einsteinovi v Praze líbilo a jaký tehdy vlastně byl v 31 letech?
Einstein v dopisech přátelům vysoce hodnotil Prahu jako město. Příteli Bessovi například 13. 5. 1911 píše: „Nemohl bys mě někdy navštívit?... Město Praha je prostě nádherné, tak krásné, že už samo o sobě si zaslouží delší cestu.“ Mnohem méně byl však spokojen s obecnou povahou lidí, zejména pražských Němců, s nimiž se dostal do kontaktu. Ve stejném dopise píše: „Mám velkou radost ze svého zdejšího místa a ústavu. Jenom lidé jsou mi cizí. Nemají přirozené city; projevují necitlivost a zvláštní směs stavovské povýšenosti a servility, postrádají jakoukoli laskavost vůči druhým lidem.“ Jakožto známého odpůrce nacionalizmu a šovinismu mu evidentně vadila animozita mezi Němci a Čechy. Například ironizoval, jak byl některými kolegy vyzýván k nákupům jen v německých obchodech. Blízké přátele našel v okruhu německy hovořících židovských intelektuálů, především těch, kteří docházeli do salonu Berty Fantové v domě „U jednorožce“. Do tohoto filozoficko-literárního debatního kroužku patřil například filozof Hugo Bergmann anebo spisovatelé Max Brod a Franz Kafka.

Které ze svých významnějších objevů učinil v Praze, nebo na nich zde aspoň pracoval?
V klidu své pracovny na Ústavu pro teoretickou fyziku ve Viničné ulici začal Einstein systematicky studovat gravitaci a budovat její relativistickou teorii: obecnou relativitu. Tu dokončil sice až v listopadu 1915 v Berlíně, ale během svého pražského pobytu učinil první zásadní kroky na dlouhé cestě k této fenomenální teorii. Už v červnu 1911 poslal do hlavního fyzikálního časopisu té doby Annalen der Physik zásadní článek: „O vlivu gravitace na šíření světla“. V něm jasně zformuloval takzvaný princip ekvivalence mezi homogenním gravitačním polem a rovnoměrně zrychleným vztažným systémem, a z něj odvodil astronomicky měřitelný gravitační rudý posuv a ohyb světelných paprsků. Celkem v Praze publikoval sedm prací věnovaných teorii relativity a gravitaci, plus dalších šest věnovaných termodynamice, teorii záření a kvantům.

Některá svá bádání prezentoval tehdy i v časopise Annalen der Physik, dá se v těchto jeho textech najít něco význačného?
Kromě již zmíněného základního článku o vlivu gravitace na šíření světla najdeme v jeho dalších publikacích v tomto prestižním časopise i jiné pozoruhodné aspekty budoucí obecné teorie relativity. Například správnou intuici o nelineárním charakteru rovnic gravitačního pole či analýzu vlivu gravitace na elektromagnetické pole. Einstein v Praze také začal studovat dynamické gravitační pole, konkrétně vliv zrychleného pohybu vzdálených zdrojů na hmotnost těles. Tyto úvahy byly inspirovány pražskými myšlenkami Ernsta Macha kriticky hodnotící Newtonovu mechaniku.

Mimochodem: originální svazky Annalen der Physik z německého Ústavu pro teoretickou fyziku, který Einstein v té době vedl, máme dnes na Matematicko-fyzikální fakultě v historickém depozitáři knihovny.

U seriálu Génius jste působil jako odborný poradce. Musel jste tvůrcům něco rozmlouvat či upřesňovat? Vzpomenete si na nějaký zajímavý příklad?
Měl jsem možnost důkladně prostudovat scénáře všech deseti dílů ještě předtím, než se začaly natáčet. A musím říci, že byly vymyšleny a sepsány výborně! Seriál zcela autenticky a působivě vykresluje Einsteinovu osobnost, jeho složité vztahy k jiným lidem, pěkně přibližuje Einsteinovo dílo (včetně tvůrčích zápasů, úspěchů a neúspěchů), vykresluje i vznik moderní fyziky v první polovině 20. století, správně zasazený do rámce světových dějin poznamenaných dvěma hroznými válkami. A to vše ve hvězdném hereckém i režijním obsazení a výpravě, která pro televizní seriál vůbec není běžná...

Je pravda, že ne vždy se scénář dokonale drží historického sledu událostí a faktů. Takovýchto nepřesných míst je ale v celém desetihodinovém seriálu málo a vždy jsou motivovány tvůrčí snahou o dosažení působivého účinku (například smrt prvního dítěte Alberta a Milevy). Ve filmu nicméně i přes mé velké protesty zůstala například scéna z roku 1919, kdy je Einsteinova předpověď ohybu paprsků hvězd kolem Slunce ověřena při zatmění. Oproti historické skutečnosti se oznámení tohoto klíčového potvrzení obecné teorie relativity neodehrává v Londýně, ale v Cambridge, a to dokonce za osobní účasti Alberta Einsteina a jeho ženy Elsy. Ale opět to chápu jako působivou uměleckou licenci, která nemění podstatu věci.

Jako odborný poradce jsem však měl na starosti především tvorbu autentického obsahu všech Einsteinových „fyzikálních tabulí“, které se v seriálu vyskytují – a jsou jich desítky. Tedy dle historického i věcného kontextu (a v souladu s příslušným monologem anebo dialogem ve scénáři) připravit vzorce a německý či anglický text, který reprezentuje příslušnou fyzikální případně matematickou teorii. Největší výzvou byla tvorba tabulí ze čtyř berlínských přednášek z listopadu 1915, kdy Einstein dokončuje svou obecnou teorii relativity. Tak jako u jiných tabulí jsem vycházel z dobových dokumentů, původních článků a Einsteinových rukopisů.

Podobně vznikaly i matematické a fyzikální „školní tabule“, středoškolské i univerzitní, a přednášky jiných vědců (Weber, Lenard, Minkowski, Grossmann, Hilbert a další). Na obsahu tabulí z oboru jaderné a kvantové fyziky (Heisenberg, Bohr, Oppenheimer) v posledních dílech seriálu se pak podílel můj kolega z Matematicko-fyzikální fakulty prof. Cejnar. Měli jsme také možnost být aktivně přítomni natáčení příslušných scén. Překvapilo nás, jak vážně brali herci, režiséři a celý štáb úkol co nejvěrohodnějším způsobem ztvárnit život a dílo asi největšího fyzika všech dob. Výsledek je, dle mého soudu, unikátní a rozhodně stojí za pozornost.

Komentáře

Hlavní zprávy

PRAHA ON-LINE: Kam večer, chutně i s láskou. Pište tipy na středu 24. května

Posílejte nám tipy z Prahy!
vydáno 23. května 2017  9:29

Pište, co se v Praze děje. Metro.cz i deník Metro dávají čtenářům více prostoru.  celý článek

Mobilní operátoři zkrotnou i bez hlasů poslanců

(Ilustrační snímek)
vydáno 23. května 2017  7:32

Přenesení telefonního čísla bude trvat deset dnů.  celý článek

Lenny kralovala Andělům, ochraňují ji čtyři

Zpěvačka Lenny
vydáno 23. května 2017  2:05

Dvě sošky si odnesl zpěvák Thom Artway.  celý článek

Zase tunel? Tentokrát v Malešicích. Praha řeší pokračování okruhu

Výjezd z tunelu u Prašného mostu v Dejvicích.
vydáno 22. května 2017  17:52

Praha okruh potřebuje, politici se ale dohadují, jaký.  celý článek

Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám