V paláci Kinských dnes začíná výstava mistrů současné japonské kaligrafie. Prostor dostala tradičnější i avantgardní tvorba, japonská kaligrafie se tak představí v širokém spektru různých typů písma a jednotlivých stylů. Národní galerie v Praze tím pokračuje v přehlídce nejnovějších děl současných mistrů z celého Japonska.
Výstava absolventů osmnácti ateliérů Akademie výtvarných umění je pravidelným zakončením akademického roku a studia tentokrát 49 studentů. Absolventi různých ateliérů představují svými díly pestrou instalaci, kterou letos kurátorsky uspořádal Tomáš Hříbek a architekt výstavy Peter Požár.
Retrospektivní výstavu připravila Národní galerie architektovi Luboru Markovi (1915 až 2000). Ten patří do generace tvůrců, kteří vstoupili do praxe těsně před druhou světovou válkou a stali se většinou takzvanou ztracenou generací. Známé jsou jeho horské stavby, mnoho jeho projektů však zůstalo nerealizováno.
Lanovky na Chopok i školní pavilon
V roce 1941 byla v protektorátu Čechy a Morava vyhlášena stavební uzávěra, která donutila architekty k přerušení činnosti. „Generace, do níž patřil i Lubor Marek, neměla možnost zařazení mezi funkcionalistické tvůrce, zároveň si ale nestihla vypracovat vlastní rukopis. Po válce ji přehlušili mladí studenti a další rozvoj zastavil pseudohistorismus diktovaný socialistickým realismem,“ uvádí kurátorka výstavy Radomíra Sedláková. Historicko-politická nepřízeň odsunula většinu architektů Markovy generace na vedlejší kolej.
Po válce měl vlastní kancelář na Slovensku, v níž se věnoval především Nízkým Tatrám. Navrhoval hotelové stavby či stanici lanovek na Chopok. Po návratu do Prahy v roce 1950 nastoupil do Studijního a typizačního ústavu, kde mimo jiné navrhl svoji zřejmě nejpopulárnější stavbu - malý provizorní školní pavilon. Jako mnohokrát opakovaný typový projekt však zůstal bezejmenný.
Výstava nazvaná Architekt Lubor Marek bude ve Veletržním paláci probíhat až do 20. září.
Strážce streamu
