Rozhovor: Kvůli zákazu kouření jsem pod tlakem, říká ministr Heger

Proč nevěříte mnohým vědeckým studiím, které hovoří o prospěšnosti konopí?
Vědeckým studií se ani tak věří a nevěří, jako spíše prokazují nebo neprokazují. Co říkají příznivci konopí, tak to jsou studie, které neodpovídají běžnému standardu. Jestli se konopí bude proplácet není ani tak na názoru ministerstva, jako spíše na splnění podmínek, které jsou dány zákonem. Konopí opravdu je věc, která je podpůrná, doplňková, existuje spousta dalších preparátů, které proti bolestem pomáhají, a jsou levnější. Takže úhrady, jestli někdy budou realizovány, tak spíše výjimkami a v případech, kdy na lidi nezabírá nic jiného. Ten problém je, jestli léčivo dokáže změnit nemoc nebo ji potlačit, to ale tento případ není. Pak je kategorie podpůrných léků, které zmírní příznaky a tady ten efekt zdaleka není takový, aby odpovídal ceně, která za konopí je. To je takový úřednický pohled na věc. Širší pohled je asi takový, že předkladatelé dávali novelu s vizí, že konopí bude široce přístupné a bude levné. Ono by ale bylo levné jen v případě, že by si jej pěstovali lidé doma nelegálně a jakmile se ta věc dostane do područí farmaceutických předpisů, které dávají velkou přísnost na čistotu a přesný obsah látky, aby tam nebylo něco účinného nebo zase příliš účinného, tak tu farmaceutickou produkci velmi výrazně prodražuji. To platí o všech zdravotnických prostředcích. Byl to tedy takový pokus obejít zákaz konzumace těchto drog, a nebyl udělaný úplně šťastně, protože to prodraží. Co tvrdí obhájci konopí, že když se to bude pěstovat tady, že to bude levnější, je třeba si ale říci, že ani zde pěstované konopí nebude nikdy tak levné jako to, co si nelegálně pěstují konzumenti doma. Ukáže se to za rok, až se nějaká konopná pěstírna povolí. Tam jsou ale tak strašně přísná bezpečností opatření, aby ten producent produkoval jen to, co má nasmlouváno, která se budou muset promítnout do ceny.

Nevylučujete ale, že by možná v budoucnu a v některých případech mohlo být konopí hrazeno pojišťovnou?
Říkám, že teoreticky to možné je, ale v současné době to není pravděpodobné. My musíme z veřejného zdravotního pojištění preferovat věci, které mají jasně prokázanou účinnost a jsou potřeba z hlediska nemoci, které nemají jinou alternativu.

Chce to tedy nějaký čas...
Nějaký vývoj zcela určitě to bude mít. Při prvním užívání se také uvidí, jaká ta cena skutečně je. Ten preparát na trhu stále ještě není a pak se ten pohled bude přizpůsobovat. Ale celé to je v podstatě obejít pokus obejít zákaz měkkých drog a umožnit je konzumovat lidem, kteří jsou nemocní, a aby si tím zlepšili život. A protože ta diskuse o měkkých drogách a jejich zlegalizování nevedla k nějakém výsledku a není nad tím společenský konsenzus – i když si řada lidí myslí, že konopí není nebezpečnější než alkohol, který také dělá spousty problémů – tak zastánci konopí zvolili způsob to obejít přes farmaceutickou produkci, a tam to komplikuje cena a ta bezpečnostní opatření s tím spojená.

Zkoušel jste někdy konopí a nebo byl by ochoten vyzkoušet? V zájmu vědy?
Nezkoušel, ale osobně si myslím, že alkohol v mnohých případech dělá populaci podstatně hůř než ty měkké drogy. Platí to u dospělých lidí. Děti by neměly konzumovat ani drogy ani alkohol, protože tam ten problém není jen zdravotní, ale psychologicko-vývojový. Mladý člověk musí řešit řadu problémů, a když má takovéto berličky, tak jeho vývoj se zkomplikuje. U dospělých, myslím si, by ta benevolence mohla být větší, ale respektuji to, že v naší společnosti k tomu není dostatečný prostor. Koneckonců jsme součástí celosvětové úmluvy proti drogám a tam není žádná tolerance.

Nový zákon počítá se zákazem kouření v restauracích, nealko nápojem v hospodách levnějším než alkoholickým nápojem a se s spoustu dalších věcí. Pokud byste měl být optimistou, v jaké podobě zákon nakonec projde a bude to už od příštího ledna?
Ten leden by se mohl naplnit. Změn a úprav v novém zákoně je mnohem víc, než je jen otázka kouření v restauracích. Pokud se jakákoliv dílčí část z toho vypustí, neznamená to, že ten zákon bude shozen. Pokud to řeknu obrazně, tak je tam deset až patnáct věcí, pokud jedna, dvě neprojdou, tak to ještě stále bude pokrok.

Které části byste tak oželel?
Nejdiskutovanější je kouření v restauracích, jestli se má úplně zakázat nebo ne. My jsme na straně zákazu, který je v Evropě. To má význam jednak zdravotní a jednak kulturní. Je fakt, že odpor je proti tomu asi největší a průzkumy se pohybují mezi 35 – 55 procenty lidí proti, i mezi politiky, i tak to bude trochu věcí projednávání ve sněmovně a musí to projít napřed vládou. Lidé, kteří jsou proti, tvrdí, že se tím naruší pohoda podnikání restauratérů, ale zahraniční studie velmi rozsáhle prokazovaly, že se jim nic špatného neděje, a že ve většině zemí obraty, které měly, po tom zákazu, stouply.

Poslanec Boris Šťastný se nechal slyšet, že musíte být pod mimořádným tlakem tabákových firem a restauratérů. Cítíte se být pod tlakem?
Nejsem přímo pod tlakem firem, ale spíše pod tlakem ostatních kolegů ve vládě a nepochybně tomu bude i ve Sněmovně. Ten tlak je logický, je všude, protože ten problém má dva protipóly. Ten jeden je zdravotní, který reprezentujeme my, a ten druhý je ekonomický. V dnešní době stát na kuřivu vydělává, na alkoholu, musím říct nevydělává. Na něm vydělávají ti, kteří jej prodávají a provozují restaurace. Těch lidí, kteří dbají o prosperitu je více, než těch, kteří dbají o zdraví národa. Samozřejmě ty diskuse jsou obráceny proti nám. Myslím si ale, že pokud by se dělalo referendum, bylo by to tak půl na půl.

Představme si, že zákon projde vládou a parlamentem beze změn, jak se podle vás k němu postaví známý propagátor tabákových a alkoholických výrobků, prezident Zeman?
K tomu mohu mít jen subjektivní názor, myslím si, že pan prezident patří k těm kuřákům, kteří jsou si vědomí, že to není zdravá věc ani pro jednotlivce, ani pro populaci, ani pro děti, takže si myslím, že by to podepsat mohl. Když se ptám lidí, jestli by podporovali kouření u svých dětí nebo jim to i nabízeli, tak většina by byla ráda, kdyby jejich děti kouřit nezačaly. A ten zákon směřuje hlavně na tuto vrstvu obyvatel. Jestli je někdo dospělý a ničí si své zdraví, to sice není příjemné pro společnost ani pro zdravotnický systém, ale už je to nad rámec vlivu státu. Takže zákon spíše cílí na nekuřáky a hlavně na děti.

Kvůli problémům s obezitou u dětí mají lékaři být finančně motivováni k tomu, aby u svých pacientů prováděli jakousi osvětu. V čem to spočívá?
Navrhujeme výkon pro dětské praktické lékaře, který by spočíval v pohovoru, kde by se řeklo zejména rodičům, že dítě má sklon k obezitě, nebo že je obézní, že je to nezdravé a ať si na to dají pozor. Lékaři znají své okolí, a tak dokáží doporučit, kde nakupovat zdravou stravu, jak sestavit jídelníček, a kam to dítě dát na nějaké cvičení. Ono to možná zní trochu idealisticky, ale jsou rodiny, kde na zdravou výživu velmi dbají, a jsou rodiny, které si to dodnes neuvědomují a to dítě vystavují riziku.

Přijde mi ale spíše zvláštní k tomu lékaře motivovat finančně. Neměli by to dělat už teď a zdarma?
Měli by to dělat, ale ještě není přesně stanoveno, kolik dostane za jeden výkon. Ve spektru plateb jsou praktičtí lékaři placeni zejména paušálně, podle toho, kolik mají zaregistrovaných pacientů, a my se snažíme, aby v platbě nebylo sto procent toho paušálu, ale motivační element. Už dnes za nějaká preventivní vyšetření a za očkování lékaři dostávají výkonovou platbu, a myslíme si, že když tady budou mít možnost si svůj rozpočet zvýšit, bude je to motivovat k tomu, aby to dělali.

Od roku 2015 mají elektronické recepty zcela nahradit papírové. Stihne se ten systém do té doby pořádně rozchodit?
Možnost elektronických receptů byla zavedena do zákona už asi v roce 2007, těch lidí, kteří předepisovali e-recepty bylo poměrně málo, i lékáren, které se na to zařídily, byl proti tomu z nejrůznějších důvodů velký odpor. Nicméně Státní ústav pro kontrolu léčiv počítačovou síť připravil a teď se pracuje na dolaďování věcí a podmínek a počítá se s tím, že ke konci roku by ten systém mohl být v takové fázi, že by se mohl rozběhnout a pak se budou hledat motivace, jak lidi k tomu dovést. Uvažuje se třeba o tom, zda by za vypsání a vydání elektronického receptu nemohl být pro lékaře a lékárníka nějaký minimotivační příplatek, aby se to rozběhlo. I od toho e-receptu se očekávají velké úspory, nejen administrativní.

Čím je dáno, že lékaři stále vypisují daleko více těch papírových, než elektronických receptů? Je to zvykem, nebo na to nejsou vybaveni?       Je to samozřejmě zvyková záležitost a zadruhé lékaři nebyli ničím motivováni, aby si dovybavili své ordinace tím správným napojením, přestože to není žádná velká suma, ani pro lékárny. Druhá věc je, když to SÚKL připravoval, vznikla idea velkého datového úložiště, kde by se všechny recepty, včetně toho, kdo je napsal a kde byly vydány, by se uložily a dělaly by se z toho analýzy, jak ty cesty léků tady fungují. Proti tomu se zvedl strašný odpor, protože lékaři říkali, že si na jejich předpisech bude moci kdekdo dělat analýzy a srovnávat je, a to se jim hrozně nelíbilo. Lékárnám se zase nelíbilo, že do jejich účetnictví bude možné vidět podrobněji. Obě strany to odmítaly a my to úložiště chceme zjednodušit, aby pro začátek fungovalo jako jakási ústředna, kde by ten recept byl identifikován, po vyzvednutí by byl smazán, a šlo by o čistě administrativní řešení. V budoucnu, to není ještě ten rok 2015, by ten systém měl umožnit, aby tam byla například dvouměsíční historie pacienta, jaké léky si vyzvedl a to by bylo velmi rozumné, protože by to zabránilo různým duplicitám. Mohl by tam být i informační systém pro lékaře, jestliže pacient bere více léků, jaké jsou interakce, a podobně. Ale tohle budeme ještě diskutovat, až se ten základní systém rozběhne a rozhodně bychom počítali s tím, že by údaje byly anonymizované v tom smyslu, že není důležité pro lékaře, který jiný lékař pacientovi předepsal jiné léky, ale aby věděl, že ty léky byly předepsány, pacient si je vyzvedl a má je u sebe. Ještě musím dodat, že e-recepty jsou v západních zemích naprosto běžné, administrativa se zjednodušila a zvyšuje to i bezpečí pacienta.

Nebudou s tím mít problém hlavně starší lidé?                                                Pro pacienta to bude prakticky beze změny. On dostane buď kopii receptu nebo stvrzenku a identifikační číslo receptu, vybere si lékárnu kam půjde a všechno zadministrují lékař a lékárník.

Co se příplatků za nadstandardy týče, jaký je o ně mezi pacienty zájem?
Udělali jsem dva typy nadstandardů, jeden je jako příklad výběr nějaké dražší očkovací látky, tam moc velký zájem nebyl. Ale materiálové nadstandardy, jako je lepší oční čočka, tam naopak zájem byl a tam se systém ujal. Nadstandardů je zatím málo, pro příští rok máme připravenou další várku, zejména těch materiálových nadstandardů, ale nespouštíme to, protože se čeká na jednání Ústavního soudu (kam ČSSD podala stížnost proti nadstandardům - pozn. red.) a počkáme si na ten výsledek.

Co by mělo být v té další várce nadstandardů?
Mluvilo se třeba o prsních implantátech, kde ženy, které si nevylepšují poprsí jen z důvodů kosmetických , ale dělají to po operaci, většinou kvůli nádoru, tak ty mají nárok na hrazený implantát. Existují ale i kvalitnější implantáty, za které si dnes nemůžete připlatit. Kdyby ho někdo chtěl, tak si ho musí zaplatit celý, takže režim nadstandardů by umožnil celé spektrum nabídky, základ by platilo pojištění, rozdíl proti tomu dražšího by si platila pacientka. Uvažovalo se také o kyčelních kloubech, o lécích, které dokáží pacienta vzbudit a vyčistit mu hlavu po celkové narkóze...