Přístavek, kde dřív byl chlívek a nyní slouží jako malá garáž pro dvě motorky a zahradní sekačku, uzavírá roh venkovského dvorku. „Děda stavěl chlívek z toho, co si vybral po zboření starého družstevního kravína. Bylo to sice v dobách, kdy cihla byla za korunu, ale pár stovek, možná tisícovku tím ušetřil,“ říká Martin. Dvě menší okna na přístavku údajně z kravína také pocházejí. Nový dům by si z bouračky asi nestavěl, ale použitelným stavebním materiálem by například na zahradní altán nepohrdl.
Nenasytné stavebnictví, nenasytná města
Nejvíc odpadu co do množství i „na kila“ vzniká ve stavebnictví. Tento obor přitom spolyká až šedesát procent vytěžených surovin, například víc než metalurgie nebo chemický průmysl. Štěrk, asfalt, vápenec, kámen i další stavební materiály a další suroviny se používají ve stavebnictví jako nové. A k tomu tento obor činnosti spotřebuje kolem čtyřiceti procent energie, kterou lidé vyrobí.
„Tenhle stav není dlouhodobě udržitelný. Již při navrhování musejí projektanti přemýšlet, z čeho se budovy budou stavět a jak bude možné tento materiál využít, až dům dožije,“ říká Simona Kalvoda, ředitelka České rady pro šetrné budovy. Už ve fázi projektování by měli autoři přemýšlet, jaké materiály použijí, a také, jak dlouho se tyto materiály udrží v životním cyklu stavby.
Život v modulech – pro recyklaci ideální
Řešením by se mělo stát důsledné zavádění zásad cirkulární ekonomiky. Ta je v podstatě bezodpadovým systémem. „Zásadní pro to je změna myšlení, ale nesouvisí to pouze s životním prostředím, ale také se vzděláváním,“ vysvětluje Veronika Doubnerová z Pražského inovačního institutu.
Pro určitý druh staveb lze využít například modulární stavby. „Devadesát procent materiálu se u nás třídí,“ říká Stanislav Martinec, jednatel firmy vyrábějící modulární stavby. Jednotlivé moduly vznikají v továrně, na místě se už jen kompletují. Jejich nevýhodou je i přes pestré barevné možnosti značná uniformita. Ne každý by chtěl bydlet ve stejném tvaru, v jakém pracuje.
Zaostávající Česko
V Evropské unii dochází k návratu stavebnin zpět do oběhu v průměru ve dvanácti procentech. Česko má v tomto směru velké rezervy, podruhé využijeme materiály jen z asi osmi procent. Na evropské špičce je Belgie, kde stavebnictví využije až třicet procent „second hand“ surovin se staveb.
Znovuvyužití stavebního odpadu však není možné bez znalosti jeho složení a vlastností, které pro recyklaci musí použitý materiál mít. Pro stavební odborníky kvůli tomu před třemi lety vznikl katalog druhotných surovin vhodných pro další použití ve stavebnictví.
„Cílem bylo zvýšení procenta využití a snížení závislosti na přírodních zdrojích stavebních materiálů, zejména kameniva, kterého dramaticky ubývá a v budoucnosti hrozí jeho nedostatek,“ připomíná Zdeněk Veselý, generální ředitel České agentury pro standardizaci.
PRAHA? AHA!
Strážce streamu
