Brzy možná přibude jízd bez řidičáku, míní strážník z útvaru vzdělávání

„Současná podoba bodového systému již prošla několika právními změnami. Většina z nás si například ještě pamatuje nyní už zrušený jeden bod za vjetí do zákazu vjezdu a podobně. Současná několik let chystaná novela silničního zákona si dává za cíl zpřehlednění bodového systému zavedením pouze tří pásem – dva, čtyři a šest bodů. Ale pozor, toto zjednodušení s sebou v některých případech přináší zásadu dvakrát a dost,“ vysvětluje Filler.

Příkladem může být podle strážníka situace, kdy se za současného stavu rozjedete na červený signál „Stůj“ na semaforu. „Zde je třeba zmínit, že není červená jako červená. Na jedné straně to může být nedbalostní jednání, řidič semafor zkrátka přehlédne, nebo to bude úmyslné jednání. Takových je asi většina, ale z hlediska dopravní psychologie je třeba i toto rozdělit na tvrdé projetí červené a na projetí, kdy řidič spoléhá, že se protáhne na žlutou, a ono to zkrátka někdy nevyjde,“ dodává Filler.

Pět tisíc za červenou
Při stávající právní úpravě platí, že při prvním projetí červené hrozí přidělení pěti bodů a finanční postih až pět tisíc korun. Při druhém projetí červené v průběhu dvanácti měsíců hrozí přidělení dalších pěti bodů, vyšší finanční postih až sedm a půl tisíce korun a zákaz činnosti na jeden až šest měsíců s možností žádat po uplynutí poloviny této lhůty o vrácení řidičáku.

„Po například dvou až třech měsících tedy může řidič opět jezdit se zbylými dvěma body na kontě. Troufám si s jistotou tvrdit, že takový řidič bude již velice ostražitý, protože hraje vabank. Co přinese v tomto případě novela? Za červenou nebude pět bodů, ale šest – to je zásadní. Tato změna může být pro některé řidiče tvrdá, vím, na červenou se jezdit nemá, ale ruku na srdce, kdo někdy neprojel?“ konstatuje Filler.

Řidičák na zkoušku
Úplnou novinkou má být mimo jiné také řidičský průkaz na zkoušku. Ten vychází z rakouského modelu. Bude tedy možné začít dělat autoškolu již v necelých šestnácti letech a od sedmnácti let mít řidičské oprávnění skupiny B. „V podstatě jde o to, že řidič může řídit vozidlo pouze za určitých podmínek a také pod dohledem jiné osoby, která vlastní řidičský průkaz zákonem stanovenou minimální dobu. Většinou to bývá rodič. Tím je vlastně prodloužena doba výcviku a dozoru i po ukončení povinné autoškoly. Řidičským průkazem na zkoušku konečně kopírujeme zkušenosti jiných evropských států. Příkladem může být Francie, kdy zavedením tohoto systému poklesla nehodovost začínajících, mladých řidičů,“ komentuje Filler.

Strážníkům přibude práce
Pokud by novela prošla v současné navrhované podobě, přibudou dopravní přestupky, které bude strážník řešit na místě uložením pokuty. „Některé tyto dopravní přestupky budou mít pevně stanovenou výši pokuty, odpadne tedy povinnost strážníka určovat míru škodlivosti jednání v závislosti na výši pokuty. Například překročení rychlosti o deset až dvacet kilometrů v hodině, jízda bez pásů, jízda na motocyklu bez přilby, ohrožení při přejíždění z jízdního do druhého pruhu – striktně patnáct set korun bez možnosti řešit takový přestupek domluvou,“ vyjmenovává Filler.

V návaznosti na možnost řízení osobních vozidel řidičem od 17 let pod dohledem mentora bude strážník oprávněn, kromě řidiče, kontrolovat i totožnost mentora včetně zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou.

„Projde-li novela, a zvláště novela bodového systému, určitě přibude šoférů, kteří budou pravděpodobně řídit bez řidičského průkazu. Takový řidič, bude-li ho hlídka stavět, byť pro marginální přestupek, s velkou pravděpodobností nebude respektovat pokyn k zastavení vozidla a bude ujíždět. Zde je důležité dodržovat taktické zásady pro zastavování vozidel, například včas ustoupit z jízdní dráhy zastavovaného vozidla a tím zabránit možnému zranění strážníka,“ doplňuje Filler, podle kterého podobných případů stále přibývá a přibývat bude. Víc na webu ps.mppraha.info, kde povídání s Fillerem vyšlo v nezkráceném znění.

Novela se dotkne šesti milionů Čechů Současná podoba bodového systému již prošla mnoha právními změnami. Není však bez chyb. „Domnívám se, že na jednu stranu jsou řidičům ukládány body za marginální přestupky, kde by možná postačil pouze finanční postih, na straně druhé zůstávají bez bodového ohodnocení závažná porušení pravidel silničního provozu. Jako příklad lze uvést menší překročení rychlosti (například o 12 km/h), kde jsou řidiči přiděleny dva body. Na druhou stranu řidič, který již zaviní dopravní nehodu například nedodržením bezpečné vzdálenosti, způsobí škody i za několik set tisíc korun, vyvázne pouze s pokutou,“ říká strážník Jiří Filler. Na jednu stranu zde tedy jezdí řidiči, kteří mohou mít několik zaviněných dopravních nehod, ale bodový rejstřík mají čistý, na druhé jsou řidiči, kteří nezavinili žádnou dopravní nehodu, pouze minimálně překročili rychlost a mají záznam v bodovém systému. „To už vůbec nemluvím o porušení pravidel, kdy se na body jaksi zapomnělo, například jízda s vozidlem na modrý maják, který nemá vozidlo zákonem povolenou. Ačkoli se nejedná o ojedinělý přestupek, za takové jednání řidiči body uděleny nejsou a dle novely nebudou a vyvázne jen s finančním postihem. Zde by měl být řidiči, vzhledem ke společenské škodlivosti jeho jednání, udělen maximální počet bodů, možná i zákaz řízení,“ míní Filler. S novelou má dojít u nejmírnějších přestupků ke snížení horní hranice pokuty uložené na místě ze dvou tisíc na patnáct set korun a v této kategorii je i jízda bez pásů. „Nyní je ukládána horní hranice pokuty ojediněle, takže v podstatě dochází ke zpřísnění výše pokuty, novelou zde navíc dochází k navýšení bodů ze tří na čtyři. Je též důležitá role pojišťoven, které při odškodnění zranění u prokazatelně nepřipoutané osoby mohou vyplácenou náhradu krátit, nebo dokonce odmítnout uhradit,“ dodává Filler. Velmi často jsou nová vozidla vybavena určitým stupněm autonomního řízení. Dá se tedy do budoucna počítat s tím, že budou auta schopna zcela nebo z velké části převzít řízení za člověka. I zákon se tomu bude muset přizpůsobit. „Cílem postupného zavádění autonomního řízení automobilů má být nepochybně zvýšení bezpečnosti dopravy a současné zvýšení komfortu cestování. Cílem v oblasti bezpečnosti je omezení, až vyloučení lidského faktoru, který je téměř stoprocentně na vině u dopravních nehod. Opravdu minimum je zaviněno nepředvídanou technickou závadou vozidla,“ komentuje Filler a dodává: „Myslím si, že v této oblasti je v současnosti problémem stanovení právní odpovědnosti při dopravní nehodě. Technika uhání mílovými kroky vpřed, ale právní prostředí potřebuje čas na stanovení pravidel. Je nesporné, že technika nebude chybovat tak často jako člověk, ale stoprocentní bezchybnost pravděpodobně nikdo nezaručí, proto je třeba pečlivě nastavit právní pravidla pro užívání těchto systémů v automobilech.“ Zpravodaj městské policie hlavního města Prahy vychází každý měsíc. Mezi jeho autory patří i mluvčí strážníků Irena Seifertová.