To je tolik, jako kdyby každý obyvatel Česka vyhodil jeden ušák. Ne všechen nábytek ale končí ve spalovně či u kontejnerů, velká část dostane druhou šanci.
Jde nám to dobře
„Češi se nejčastěji zbavují pohovek, postelí, malých a velkých skříní a židlí,“ uvádí za Cyrkl Vojtěch Pilnáček. „Nejčastěji jej odevzdají do sběrného dvora, darují nebo prodají přes internet. Prodej v kamenném bazaru nebo nábytkovém second handu tvoří pouze dvě a půl procenta, prodej zpět výrobci dokonce méně než procento,“ pokračuje Pilnáček.
Přestože se jako národ principy zero waste, tedy doslova nulového odpadu, teprve učíme, v recyklaci se za sebe stydět nemusíme. S plasty, kovy, kuchyňským olejem a dalšími materiály si víme rady velmi dobře. Nejistota přichází u dalšího vybavení, které z nějakého důvodu doslouží a nevíme si s ním rady. Jednou z možností je odvézt jej do sběrného dvora nebo do takzvaných re-use pointů, tedy speciálních míst, kde se dají odevzdat věci, které už nepotřebujete a které by jinak skončily jako odpad.
„Fungují tak, že do nich lze předměty přinést nebo je také možné si je po předchozí rezervaci převzít,“ vysvětluje Alexandr Komarnický, mluvčí Pražských služeb, pod něž spadají čtyři re-use pointy. „Přinesené předměty posoudí proškolená obsluha sběrného místa a rozhodne, zda jsou vhodné pro umístění v re-use pointu. Ty přijaté pak nahraje do aplikace www.praho.nevyhazujto.cz, kde je možné si je rezervovat a následně vyzvednout,“ pokračuje Komarnický. Jen za loňský rok přinesli Pražané přes 3300 předmětů, z toho zhruba 2700 našlo druhý domov. Jenže zrovna s takovou čalouněnou pohovkou nepochodíte. „Re-use centra nepřijímají z hygienických nebo bezpečnostních důvodů oblečení, obuv, elektroniku, čalouněný nábytek, matrace a peřiny, zvířecí hračky a pelechy, plyšové hračky pro děti a podobně,“ doplňuje Komarnický.
Zpátky do obchodu
Další možností, jak dát nábytku druhou šanci, je prodat jej zpět výrobci. „Prostřednictvím služby Druhý život nábytku od zákazníků vykupujeme nábytek zpět a ve stejnojmenném oddělení jej dále prodáváme za stejnou cenu, za jakou jsme ho vykoupili,“ uvádí Barbora Kotoun, manažerka pro udržitelnost ve společnosti IKEA.
Vrátit takto můžete právě i zmíněnou pohovku nebo křeslo, které začala IKEA na žádosti zákazníků vykupovat. „Nábytek musí být z nekuřáckého prostředí a hygienicky nezávadný. Věříme, že zákazníci takto obecně nastavená pravidla chápou. Finální posouzení, jestli daný kus kritéria splňuje, je na našich zaměstnancích,“ říká Kotoun.
