„Je alarmující, kolik řidičů výstražný signál v reálném životě ignoruje. Proto jsme se rozhodli simulovat podobné neštěstí,“ vysvětluje mluvčí Správy železniční a dopravní cesty Jakub Ptačinský, zatímco jeho kolegové od policie hlásí do telefonu fiktivní neštěstí dispečerce.
Ačkoliv téměř od bran areálu dorazil deník Metro na místo cvičení spolu s ostatními novinářskými kolegy malým busíkem přibližně za pět minut, hasičům to z nedaleké hasičárny trvalo podstatně déle.
„Pokud mají pohotovost, musejí vyrazit do dvou minut v plné polní. Řekněme si upřímně, kdo z nás si rozespalý zvládne v podobném čase alespoň obout boty,“ dodává Ptačinský, zatímco na místo dorážejí desítky policistů a záchranářů.
Není to ale jen o cvrkotu, který má ukázat spolupráci záchranářů s hasiči a policisty. Velký kus práce zde odvádějí také falešní zranění, kteří potřísnění umělou krví či gumovými střevy dodávají celé akci na důvěryhodnosti. Podle jejich koordinátora Stanislava Vlka se jich tu sešla víc než šedesátka.
„Nejdůležitější je dobře rozdat role. Většina figurantů jsou stálice a víme, jaká úloha je pro ně nejlepší. Jeden tak dostane herečtější, více mluvící figuru, jiný jen tiše leží,“ usmívá se Vlk.
Pokud byste si v budoucnu také chtěli zahrát třeba polomrtvého řidiče autobusu či otřesené osazenstvo vlaku, máte podle Vlka dvě možnosti. Buďto začnete studovat na záchranáře, nebo se stanete hercem.
„Není to ale vždy legrace, jako třeba dnes, když je zima. Navíc se klidně může stát, že jako například bývalý účastník dopravní nehody akci neustojíte psychicky. Na podobné situace máme psychologa,“ doplňuje organizátor cvičení Vlk.
Krvavé přejezdy
|
