„Holubi jsou domestikovaní ptáci a opuštěni člověkem se dostali do obtížných životních podmínek. Jde o neprávem diskriminovaný živočišný druh. Jsem se svými přáteli zastáncem pouze humánních řešení této problematiky, tak jak je hodno člověka 21. století,“ pochvaluje si plánované zřízení městského holubníku čtenář A. Jindra.
Holubi mají dva hlavní zdroje potravy. Pole na okrajích města a pak různé zbytky v ulicích a popelnicích. Obecní příbytek má být prospěšný také proto, že se tito opeřenci chovají podle ornitologů jako domácí slepice. Tam, kde jsou krmeni, stráví osmdesát procent svého času a tím pádem nezanášejí ulice hlavního města mnoha tunami trusu ročně. „Já mám holuby rád. Krmit je netřeba, oni si něco na poli vždycky najdou,“ píše čtenář Metra Ladislav Chalupa.
Obecní holubník
|
Slabost pro holuby má i čtenářka Jana Bečvarová. „Holub domácí vytváří páry na celý život, stejně jako romantická labuť, kterou kvůli tomu všichni adorují. Na vejcích se střídá samice i samec, mladé krmí taktéž oba. To, že je ve městech přemnožený, není kvůli ničemu jinému než z důvodu, že mu k tomu lidé dali možnost. Zbytky, odpadky, nepřeberná nabídka snadno dostupné potravy. Vysoké budovy jim slouží jako náhrada za skalní úkryty, odkud původně pocházejí,“ doplňuje čtenářka.
Holubníky mohou mít nejrůznější velikosti. Největší městské najdeme v Berlíně a dalších německých či nizozemských městech. Ty mívají kapacitu někdy i pro stovky ptáků. Otevřená výzva radnice Prahy 3 a Galerie hlavního města Prahy na autora nového obecního holubníku, který chtějí zbudovat na Vítkově, končí 8. července. První návrhy se podle informací deníku Metro teprve scházejí.
„Do té doby nebude možné poskytovat ukázky či komentáře před samotným vyhlášením výsledků,“ vysvětluje pro Metro asistentka radní Hany Třeštíkové pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovního ruchu Anna Gümplová.
Strážce streamu
