Je to hnus, přenáší nemoci, jejich trus ničí památky! Tak máme zažité holuby ve městech. Na regulace jejich počtů už dravci nestačí, proto do českých měst přichází nový trend – stavění holubníků. Dokonce mohou být uměleckou instalací!
V Evropě běžně
Půdy budov na Staroměstském náměstí v Praze, gymnázia Mikuláše Koperníka v severomoravském Bílovci či na radnici ve Frýdku-Místku jsou plné holubů. Byly tam instalovány holubníky, které mají za cíl soustředit tyto ptáky na jednom místě, do jejich hnízd pak dobrovolníci mění skutečná vejce za jejich repliky.
Iniciátoři takových zařízení vycházejí ze zkušeností zahraničí. Městské holubníky jsou běžně v evropských městech. „My si bereme příklad z Německa, kde první holubník vznikl už před 30 lety a nyní jsou ve více než stovce měst. Třeba v Augsburgu funguje impozantní věžový holubník v parku,“ říká pro deník Metro Michal Ďuríčko ze spolku Obecní Holubník. Podle něj jejich funkce bývá často špatně pochopena – že tímto způsobem jde o podporu holubů ve městě. „Naopak. Jedná se o regulační holubníky, slouží k humánní redukci holubí populace, jež je zároveň velmi levná a efektivní,“ popisuje přínos holubníků Ďuríčko. A přibližuje, jak vlastně probíhá výběr takových míst. „Při monitoringu městských holubů sledujeme především tři hlavní indikátory: Kde během dne shánějí potravu, dále přelety hejn a kam se stahují na noc. Takto zjištěné lokace nejvíce odpovídají potenciálnímu místu pro holubník,“ přibližuje. Podle Michaely Klimešové ze spolku Městské holubníky je tento pták v podstatě domácí zvíře, jehož přirozeným prostředím je holubník a nikoli divočina. „I proto tak dobře fungují regulační holubníky, protože holubi v nich tráví 80 procent času,“ tvrdí.
Detailista řídí raketu
Podle iniciátorů panuje ve společnosti řada mýtů. „Holub patří v ptačí říši k těm nejzdravějším vůbec. Co se týče vědeckých podkladů, vycházíme z výzkumů největšího odborníka na městské holuby v Evropě, švýcarského biologa Daniela Haag-Wackernagela. Ty městští jsou dle nedávných testování dokonce zdravější než jejich domácí příbuzní. Jsou imunní proti ptačí chřipce,“ říká Ďuríčko. Podle něj už jsou i studie, které tvrdí, že člověk se spíše nakazí v MHD než od holuba. Těch zajímavostí je podle Klimešové hodně. „I když se zabýváme holuby v podstatě každý den už několik let, nepřestávají nás překvapovat. Jsou velmi inteligentní. Dokáží trénovat kognitivní dovednosti a dokonce rozpoznají svůj obraz v zrcadle. Jsou velice vytrvalí a mají výborný orientační smysl,“ doplňuje.
Další vlastností holubů, pro přežití v městské džungli naprosto jedinečnou, je schopnost rozeznávat detaily. Holubi mají totiž lepší schopnost rozeznat detaily než počítač. „V průběhu 20. století se uskutečnilo mnoho pokusů, jak tuto schopnost využít, od řízení raket za 2. světové války až po rozpoznávání rakovinných buněk, falzifikátů uměleckých děl nebo nekvalitních výrobků,“ tvrdí Klimešová. Ostatně to, že se umí učit ze zkušeností, můžeme vědět sami. Klidně si sednou vedle atrapy dravce.
K městským se přidává i chráněný holub hřivnáč. Je to původně lesní pták, který na zimu tradičně migruje na jih Evropy, nicméně jeho zvyky se v poslední době rychle mění. „V posledních 15 letech jsme totiž svědky nového jevu, kdy hřivnáči ve velkém osidlují města a také už mnozí na zimu zůstávají. Nejdříve byli jen v parcích, ale teď už osidlují kdejaký strom v ulicích a hodně si oblíbili truhlíky za okny,“ říká Klimešová. Hřivnáčů ve městech rychle přibývá a podle odhadu jich brzo může být srovnatelné množství s městskými holuby. Na to, že jsou původně lesní ptáci, si velmi rychle osvojují městské návyky a rovněž dochází k mísení hejn s městskými. Po většinu roku, kromě období lovné sezony od 1. srpna do 31. října, je hájen a vztahuje se na něj péče v záchranných stanicích.
Holubníky jako umění
|
Ptačí trus: výborné hnojivo
|
