Studentů ubývá, univerzity sázejí na kvalitu výuky

Přihlášek uchazečů o vysokoškolské studium registrují české univerzity v posledních letech méně než třeba na přelomu století. Zajímavé je porovnání veřejných vysokých škol a soukromých. „Na těch veřejných představoval pokles dvacet pět procent, mnohem vyšší byl u nestátních zařízení,“ uvádí Marek Vojtěch Řezanka z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zatímco „státní“ univerzity přišly asi o pětinu nových studentů, soukromé musely za posledních osm let odepsat pětačtyřicet procent uchazečů.

Přitažlivé školství O české univerzity měli vždy zájem zahraniční studenti. V ČSR v letech 1918 až 1938 převažovali z cizinců ti ze slovanských zemí. V roce 2018 bylo u nás cizích studentů skoro 45 tisíc (z 290 tisíc). Asi polovinu tvořili Slováci, takřka šest tisíc bylo z Ruska, více než tři tisíce z Ukrajiny.

„Pokles studentů a absolventů koresponduje s úbytkem osob ve věku dvacet až dvacet devět let v celkové populaci,“ vysvětluje Řezanka z ČSÚ. Mezi mladými lidmi do 24 let ubylo téměř třicet procent osob, ve věkové kategorii do 29 let přibližně desetina.

Mezi těmi, které odliv studujících zaznamenaly nejvíc (podle ČSÚ přes 43 procent v letech 2010 až 2018), je Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. I když i tady se v posledních třech letech opět hlásí víc zájemců. „V roce 2017 přijala univerzita 5432 studentek a studentů, loni to bylo téměř 6200,“ řekla deníku Metro mluvčí zlínské vysoké školy Petra Svěráková. Mírný pokles zájmu zde registrují u občanů ze Slovenska, ale i tak jich vzhledem ke geografické blízkosti studuje ve Zlíně hodně přes šest stovek v každém roce. Na začátku století jich bylo jen sedm desítek.

Vyrovnaný stav evidují na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Praha, kde jsou počty studentů v roce 2010 a 2018 téměř stejné. „V mezidobí mírně stoupaly o nějakých tři sta až pět set ročně,“ upřesňuje mluvčí fakulty Petra Klusáková. V dlouhodobém horizontu je ale zájem o studium lékařství v jejich případě stabilní.

Méně studentů ve sledovaném období 2010 až 2018, i když jen o devět procent, má brněnská Masarykova univerzita. „U nás jsme ale už před několika lety přistoupili k řízenému snižování počtu studentů,“ konstatovala pro deník Metro Tereza Fojtová, mluvčí univerzity. Škola tak s předstihem reagovala na vývoj populační křivky. Celkový počet studentů v roce 2011 byl více než 44 tisíc, v současnosti se jedná o přibližně 31 tisíc. „Pokles se projevil pozitivně v počtu studentů na jednoho pedagoga, je nyní devatenáct, zatímco před osmi lety to bylo více než dvacet sedm,“ říká Fojtová. Podle počtu nových přihlášek v letošním roce v porovnání s loňskem (plus čtyři procenta) lze vysledovat stoupající křivku v populačním vývoji. Masarykova univerzita ale s ohledem na kvalitu výuky, kdy se mohou pedagogové menšímu počtu studentů více věnovat, nehodlá počty přijímaných zvyšovat. „V této souvislosti tedy nelze počítat s větší šancí na přijetí,“ doplňuje mluvčí Masarykovy univerzity Brno.