metro.cz

Počasí v Praze

-1 °C / 12 °C

Neděle, 17. února 2019. Svátek má Miloslava.
Obchodní dům Kotva.
Dalších 49 fotografií v galerii
Obchodní dům Kotva. | foto: www.denarchitektury.cz

GALERIE: Obchodní dům Kotva i po 40 letech láká kupující, je jich ale méně

8. února 2015  10:33 ČTK
Obchodní dům Kotva na náměstí Republiky v Praze, jedna z nejzajímavějších československých budov 70. let, se v posledních letech musí potýkat s konkurencí modernějších obchodních center - jedno z nich navíc Kotvě vyrostlo v těsném sousedství. Když ji ale před 40 lety, 10. února 1975, otevírali, byla nejmodernějším zařízením svého druhu v Československu. Až o dva měsíce později se otevřel stejně pokrokový Máj na Národní třídě.

Na rozdíl od Máje, který od roku 1996 patří britskému Tesku, se Kotva nikdy nestala součástí velkého západního maloobchodního řetězce a musela se o to víc spoléhat jen na přízeň zákazníků. Fungování a zejména rozvoj obchodního domu ale komplikovaly spory o akcie, které se staly předmětem policejního vyšetřování i soudních pří. Na lepší časy se Kotvě začalo blýskat teprve v březnu 2005, kdy budovu koupila irská společnost Markland, která obchodní dům začala výrazně renovovat.

Kotva čeká na rekonstrukci

Takto vypadala Kotva před lety
Takto vypadala Kotva před lety

Majitel spolu s nájemci investoval v následujících letech do obnovy Kotvy téměř 200 milionů korun, díky kterým se tradičnímu obchodnímu domu daří lákat zákazníky i přes konkurenci v podobě protějšího Palladia, otevřeného v říjnu 2007. Během krize, kdy se nedařilo pronajmout zejména horní patra Kotvy, se nicméně objevily plány na přestavbu šestého a sedmého patra budovy na kanceláře, která by spolu s obnovou fasády a vstupního náměstíčka měla brzy začít.

Právě fasáda je - spolu se specifickým půdorysem tvořeným šestiúhelníky - nejvýraznějším znakem obchodního domu, který navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi. Šestiúhelníky architektům umožnily vypořádat se s prostorovým omezením proluky v severním rohu náměstí a nabídnout tak i přes poměrně malou parcelu co největší prodejní plochu. Obchodní dům, který si podnik Prior objednal ještě v 60. letech, navíc díky použitému řešení zároveň vcelku zapadá do okolní zástavby.

Architekti Kotvu vnímají pozitivně

Takto vypadala Kotva před lety
Takto vypadala Kotva před lety

Věra a Vladimír Machoninovi ostatně ve druhé polovině 60. let (předtím, než jim normalizační moc znemožnila další svobodnou tvorbu) navrhli vedle Kotvy i další zajímavé stavby, které ale veřejnost ani odborníci nepřijali vždy jednoznačně. Hodnocení se asi nejvíc rozchází v případě hotelu Thermal v Karlových Varech, Machoninovi navrhli i mohutnou budovu československé ambasády ve východním Berlíně nebo někdejší Dům bytové kultury u stanice metra Budějovická.

Obchodní dům Kotva je ale přijímán vesměs pozitivně, historik architektury Zdeněk Lukeš jej dokonce před lety zařadil do čela žebříčku socialistické architektury v ČR. Objevily se dokonce hlasy volající po zapsání Kotvy na seznam kulturních památek, „přestože nepravidelným tvarem vnáší nepořádek do středověkého půdorysu Prahy“, jak řekl Lukešův kolega Rostislav Švácha. Na rozdíl od nedalekého Máje, který je oficiálně památkou od října 2006, ale zatím zůstalo jen u snahy.

Obchodní dům budovali Švédové

Takto vypadala Kotva před lety.

Architektonický návrh obchodního domu pocházel z domácího prostředí, stavební práce ale byly svěřeny švédské firmě Sial (Švédové ostatně stavěli i Máj). Po archeologickém průzkumu, který na místě budoucí Kotvy odhalil zbytky osady náležející k městskému královskému dvorci, se začaly v dubnu 1972 budovat základy, ve kterých bylo i místo pro novinku - velkokapacitní podzemní garáže. Stavba postupovala na svou dobu neuvěřitelně rychle, obchodní dům byl hotov za necelých 30 měsíců.

Slavnostní otevření Kotvy si vedle koupěchtivých zákazníků, které museli zadržovat vojáci z nedalekých kasáren (dnes je z nich konkurenční Palladium), nedali samozřejmě ujít tehdejší představitelé. Stuhu tehdy přestřihl mocný šéf pražské organizace KSČ Antonín Kapek, kterému sekundoval ministr obchodu Josef Trávníček. Místo ale nezbylo pro autory stavby, Věra a Vladimír Machoninovi totiž v 70. letech museli být rádi, že na svých stavbách mohli vykonávat alespoň autorský dozor.

Komentáře

Hlavní zprávy

„Chceš knihu? Jeď na Čerňák!“

Sídliště Černý Most
vydáno 17. února 2019  11:11

Vojtěch Havlovec spolu s kamarády vydal knihu o Černém Mostě. Název Linka č. 141 připomíná legendární autobus, který v době před postavením metra lidem ze...  celý článek

Prostor39 má kavárnu i ateliér

V Prostoru39 se konají i různé workshopy.
vydáno 17. února 2019  5:55

Budovu v oblíbené hipsterské čtvrti předělali vlastníma rukama.  celý článek

O dani z koček ministerstvo financí v této chvíli neuvažuje

Kočka (ilustrační foto)
vydáno 16. února 2019  13:30

Za dva miliony psů platí majitelé místní poplatky. Za milion koček ne.  celý článek

V Hitlerově armádě umírali také Češi

František Emmert
vydáno 16. února 2019  9:55

Historik František Emmert otevřel ve své nové knize Češi ve wehrmachtu třináctou komnatu éry hitlerismu. „V uniformách wehrmachtu bojovaly – často...  celý článek

Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám