„Strach má blahodárnou moc. Je očkováním, duševní posilovnou. Věda se mu však pořád věnuje tak málo,“ soudí psycholog Thomas Terklidsen, jenž vede výzkumnou buňku Recreational Fear Lab. Ta spadá přímo pod Aarhuskou univerzitu a na základě štědrého grantu laboratorně zkoumá lidské běsy a děsy. Ve svém aktuálním výzkumu Terklidsenův tým vpustil dobrovolníky do nejděsivějších místností virtuální hry Dystopia Haunted House.
Hrůza se odehrává jen ve virtuální realitě.
„Sotva se,pokusní králíci’ nadáli, už je třeba ohrožoval muž v prasečí masce s motorovou pilou. Vybavili jsme je monitory srdečního tepu, vše snímali kamerami, po hrůzné návštěvě je zpovídali. Snažili se prozkoumat paradoxní vztah mezi strachem a zábavou,“ přibližuje Terklidsen. Následně vydal v britském magazínu Psychological Science studii, která především vyvrátila tezi, že čím více je strachu, tím lépe. „Vztah mezi zábavou a strachem odpovídá křivce tvaru písmene U,“ uvádí na základě naměřených hodnot. To podle psychologa znamená, že většina lidí potřebuje být vystrašena tak akorát, aby se jim optimálně zvedl adrenalin, prokrvil se organismus, zbystřily se smysly.
Thomas Terklidsen přímo odkazuje na nedávnou studii svého kolegy, psychologa Coltana Scrivnera. Ten prokázal, že fandové hororů prokázali lepší psychickou odolnost během prvních lockdownů za pandemie covidu. V srpnu letošního roku pak jeho tým v magazínu Journal od Media Psychology naznačil, že by horory mohly pomáhat lidem z úzkostnými poruchami a depresí. Rovněž by měly mít příznivý efekt na lidi, kteří si prošli hrůzami válečného konfliktu.
Young
