metro.cz

Počasí v Praze

10 °C / 21 °C

Pondělí, 1. června 2020. Svátek má Laura.
Výtvarník a urbanista Jan Trejbal a letecký meteorolog René Tydlitát.
Dalších 12 fotografií v galerii
Výtvarník a urbanista Jan Trejbal a letecký meteorolog René Tydlitát. | foto: Archiv

Kapličky? Ne! Tohle jsou „domečky na počasí“

4. dubna 2020  12:03 Libor Hruška Metro.cz
Přes pět desítek meteorologických sloupů stojí v ulicích českých a moravských měst. Hitem byly hlavně na přelomu 19. a 20. století. Ty nejchytřejší dokázaly předpovídat počasí.

První z nich je tak trochu bohém, druhý systematický typ, který předpovídal počasí třeba pro vzdušné síly české armády. Naprosté protiklady. Výtvarník a urbanista Jan Trejbal a letecký meteorolog René Tydlitát ale mají koníčka, který je spojil dohromady. Oběma učarovaly historické povětrnostní sloupy, které se u nás od 19. století začaly objevovat na návsích, náměstích, v parcích nebo na lázeňských kolonádách. 

Mapováním tohoto kdysi módního fenoménu strávili Trejbal s Tydlitátem několik let, vydali průvodce po místech, kde se „moderní kapličky“ zachovaly, a dokonce se podíleli na obnově jedné z nich – sto let starého sloupu z umělého kamene stojícího na Vítězném náměstí v pražských Dejvicích. Shodou okolností se právě dvě zastávky odtud – v dejvickém parku Hadovka – oba muži v roce 2015 seznámili. 

Fotogalerie

Jan Trejbal se tehdy rozhodl pro gerilovou akci a na Hadovce spolu s kamarády vztyčil meteorologický sloupek, který do Dejvic dovezl z Újezdu nad Lesy. Tamní radnice došla k závěru, že veřejný ukazatel tlaku, teploty a vlhkosti nepotřebuje, a nabídla ho lidem k odkoupení. Trejbal byl jediný, kdo se do aukce obálkovou metodou přihlásil, újezdský sloup ho vyšel na 1200 korun. 

V dejvickém parku se ale prosklená budka s přístroji dlouho neohřála, po několikaměsíčním neúspěšném vyjednávání s úřady ji Trejbal musel odstranit. „Mrzelo mě to, je to klasická ukázka toho, jak těžké je v Praze něco zajímavého umístit do veřejného prostoru. K něčemu to ale dobré bylo, na slavnostní vernisáži sloupu jsem se dal do řeči s Reném a zjistili jsme, že máme společného koníčka,“ vzpomíná Trejbal.

O počasí se u nás debatovalo od nepaměti
Trejbal nakonec sloupek přenechal Českému hydrometeorologickému ústavu, stát bude před novou budovou v Komořanech. Až se tak stane, bude mít hlavní město sloupky tři – chátrající dvojče hranolu z Vítězného náměstí stojí před vstupem na Masarykovo nádraží. 

Teplice

Celkem bylo podle Trejbala s Tydlitátem na území dnešního Česka vztyčeno přes sto povětrnostních sloupků, naprostá většina z nich před první světovou válkou. Nejčastěji se stavěly v severních a východních Čechách. Do dnešních dnů se jich zachovala zhruba polovina, připočíst k více než pěti desítkám historických staveb ale musíme i pár moderních kousků, které byly vyrobeny v době poměrně nedávné. Jen část je funkční, mnohé byly vykuchány a přišly o své technologické srdce. 

Výprava za sloupy

  • Letecký meteorolog René Tydlitát a urbanista a výtvarník Jan Trejbal pomohli obnovit přes sto let starý sloup na dejvickém Kulaťáku. Rekonstrukci provedla nezisková organizace Czech National Trust. 
  • Loni jim v nakladatelství ČHMÚ vyšla kniha Povětrnostní sloupy – průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji.

„V některých obcích už místní ani nevědí, k čemu tyhle drobné stavby sloužily. Zajímavý příklad máme ve vesnici Vlčkovice u Hradce Králové, kde většina lidí torzo sloupu považuje za kapličku. Slyšel jsem, že v něm i zapalují svíčky,“ směje se Tydlitát. Přitom ještě za první republiky představovalo prostranství před meteorologickým sloupem – vedle hospody a kostela – středobod společenského života v obci. „O počasí se u nás debatovalo od nepaměti,“ říká Tydlitát, který první sloupky fotografoval už jako malý kluk, když s rodiči trávili dovolené v západočeských lázních. A tahle záliba mu vydržela až do dospělosti, směrem k systematickému bádání ho pak postrčilo právě setkání s Trejbalem. 

V mnoha městech se pro povětrnostní sloupy časem vžila láskyplná lidová pojmenování. Někde se jim říkalo skříňka na barometr, jinde teploměr, domeček na počasí nebo věžička. V Brně si lidé dávali sraz u větrníčku, ve Smržovce zas u počasíčka. Módní meteorologická vlna se na přelomu 19. a 20. století prohnala celou střední Evropu, vedle Čech a Moravy nejsilněji zasáhla Německo, Rakousko, a hlavně Švýcarsko. 

Patrně nejstarší meteorologický sloup byl postaven v Ženevě již v roce 1838. „Tahle móda v Evropě vyvrcholila v období, kterému vládly pozdní historismus a secese, tedy v letech 1880 až 1914. Asi nejstarší dochovaný povětrnostní sloup na našem území byl postaven někdy krátce po roce 1860 a je stále ke zhlédnutí v lázeňském parku v Teplicích. Ovšem nejstarší funkční objekt z roku 1882 se nachází ve Františkových Lázních,“ vyjmenovává Trejbal. 

Vsetín

Na konci 19. století byly pořízeny meteorologické domky v Praze, Brně, Lázních Libverda, Krnově, Lázních Jeseník a rovněž velmi cenný kiosek v Liberci. Ten je v současné době jediným místem, kde si člověk může – třeba před výletem na Ještěd nebo do Bedřichova – sestavit předpověď počasí tak, jak se to dělalo za dob našich pradědečků.

Předpověď zvládl i laik, ale byla bez záruky
Srdcem libereckého sloupu je sofistikovaný Lambrechtův povětrnostní telegraf, také nazývaný Lambrechtův telegraf na počasí, Lambrechtův oznamovatel povětrnosti nebo atmosférograf. Ten se stal ve své době hitem. Na základě kombinace změn teploty, tlaku a vlhkosti vzduchu se podle přiložené tabulky dalo předpovědět až sedmnáct variant různých povětrnostních situací. 

Lázně Jeseník

„Předpovědi vytvořené pomocí Lambrechtových přístrojů se opíraly o tyto zjednodušené předpoklady: vyšší a rostoucí tlak vzduchu naznačuje příznivé počasí, nízký a klesající naopak špatné povětrnostní podmínky. Dále měřená vysoká vlhkost vzduchu, zejména ve spojení s vysokou teplotou, oznamuje možný déšť nebo i bouřky,“ vysvětluje Tydlitát. 

Předpověď prý zvládl i laik, stačilo postupovat podle návodu. Výhledy byly krátkodobé, tak na den, den a půl dopředu. Lambrechtův přístroj se sice zachoval i ve Vrchlabí, ale jen v Liberci ho mají kompletní, i s předpovědní tabulkou. Na té stojí německý nápis, který dokazuje, že se na nevydařené prognózy nadávalo už za císaře pána: „Předpovědi jsou platné pro příštích 30 hodin a neměly by být před uplynutím této doby haněny.“

Komentáře

Hlavní zprávy

Bytová revoluce po viru? „Nemůžeme byty jen tak začít skupovat,“ říká pražský radní

ilustrační snímek
vydáno 31. května 2020  19:29

Trh s realitami prošel během koronavirové krize mnoha otřesy. Airbnb se má vrátit v plné síle do půl roku.  celý článek

To, jak se cítíte, je půlkou úspěchu, říká elitní letec

Martin Šonka
vydáno 31. května 2020  13:16

Martin Šonka by mohl z fleku hrát v nějakém historickém velkofilmu o letci, který se nebeské poezie dotýká. O létání mistr světa elitní letecké soutěže...  celý článek

S kosmetikou pro muže chtějí dobýt svět, jen jim to trvá déle

Daniel Trnka
vydáno 31. května 2020  8:56

Na existenci tuzemské značky prémiové kosmetiky pro muže Beviro mě před časem upozornil kamarád. Zvědavost i fakt, že jsem některé z jejích produktů...  celý článek

Severský styl Česku nevoní, hotovost by nám chyběla

Ilustrační snímek
vydáno 30. května 2020  13:14

Koronavirová doba přeje internetbankingu. Čeští uživatelé přesto zůstávají u starých zvyků.  celý článek

Vaše fotky z Prahy

Máte pro nás zajímavý tip nebo Vás něco trápí a my Vám můžeme pomoct?

Napište nám