Ministerstvo financí připravilo od začátku letošního roku zaměstnavatelům i zaměstnancům celou řadu novinek, spousta z nich však ani jednu stranu nepotěšila. Novela zákoníku práce například počítá se změnami podmínek zaměstnávání pracovníků takzvaně na dohodu o provedení práce (DPP). Velké změny se ale týkají také zaměstnanců na hlavní poměr, kterým se zcela změnily možnosti čerpání benefitů kvůli jejich novému danění.
Ani velcí jihočeští zaměstnavatelé nejsou s novelou zákoníku spokojení. Kritizují zejména nárok čerpání dovolené takových pracovníků, což je podle nich naprostý nesmysl. Zaměstnancům na dohodu totiž nově podle zákona musejí nevyčerpanou dovolenou proplácet, což jsou pro firmy nemalé náklady.
Na hlavní pracovní poměr
Podle Jiřího Jíši, HR manažera společnosti Fronius, jež se zabývá svářecími a solárními technologiemi, jsou nové podmínky při uzavírání DPP přímo katastrofální. „Všichni cítíme, že se novela nepovedla. Mělo to dopad zejména na naše praktikanty, kteří jsou z nových podmínek kyselí. Všechny jsme nakonec museli převést na hlavní pracovní poměr, protože pak je práce s nimi daleko jednodušší,“ popisuje Jíša situaci v českokrumlovském závodě.
Například ve vimperské pobočce společnosti Rohde & Schwarz vyrábějící elektroniku brigádníky i za takové situace nadále nabírají. „Nám je víceméně jedno, jestli přijmeme takové lidi na hlavní poměr, nebo dohodu. Spíše pak sledujeme, aby nás to administrativně více nezatížilo,“ vysvětluje HR specialistka závodu ve Vimperku Kateřina Koubová.
Jako největší překážku pro nabírání brigádníků na dohodu vnímá personální ředitel mlékárenského podniku Madeta Pavel Buryánek zvýšenou administrativu a také vznik nároku na dovolenou. „Pro nás to jednoduše znamená mimořádné náklady navíc. Daleko více mě ale zaráží, proč má mít výpomoc při letních dovolených nárok na dovolenou, to jde proti logice věci. Abychom vyhověli nové legislativě, museli jsme přenastavit administrativu, což nás časově hodně zatížilo a i nadále zatěžuje. Přitom bychom mohli místo toho upřít síly jinam, kde to bude pro nás i zaměstnance více prospěšné,“ upozorňuje Buryánek.
Celý magazín |
Zároveň zmiňuje také fakt, že mají ve firmě některé pozice, kde dohody v původní podobě větší volnosti podmínek měly smysl. „Teď musíme spoustu věcí roubovat na nový zákon. Některé nuance aplikace novely na realitu potřeby fungování firem jsou nejasné, a tak hledáme cesty, jak ji uplatnit, aby vše fungovalo a zároveň to bylo v souladu se zákonem,“ podotýká Buryánek a připomíná, že část pohotovostních služeb v novém režimu nebude fungovat.
„Kvůli další položce týkající se plánování práce předem máme problém zajistit některé nahodilé úkoly a činnosti typu zástupu v případě nemoci nebo řešení nenadálých servisních zásahů,“ dodává.
Na něho navazuje personální ředitelka společnosti Robert Bosch Barbora Schelová, která zmiňuje především omezení flexibility a navýšení administrativy. „V našem případě se jedná hlavně o vysokoškolské studenty, kterých máme během celého roku v průměru okolo stovky. Nově jim musíme předem přesně plánovat rozvržení pracovní doby. Dříve jsme se domlouvali i s ohledem na náročnost úkolů či studijní povinnosti. Nepříjemností je i plánování poměrné části dovolené,“ shrnuje Schelová hlavní body. Část firem tak kvůli novým administrativním nárokům i podmínkám pro zaměstnávání studentů či brigádníků zvažuje, že od brigád zcela ustoupí.
„Letními brigádami jsme našim zaměstnancům umožňovali, aby si jejich děti mohly u nás přivydělat během prázdnin. V návaznosti na zvýšení administrativy jsme ovšem seškrtali brigády na minimum. Vedoucí jsou zatížení plánováním rozvrhu hodin hlavně u dohod, které jsou konány v rámci práce z domova, kde právě flexibilita byla tou největší výhodou pro tyto zaměstnance. Byli jsme na začátku hodně nervózní, jestli vše uhlídáme,“ přiznává David Dědič, vedoucí oddělení HR kaplického závodu společnosti Engel strojírenská.
Podle Koubové z Rohde & Schwarz navíc hrozí, že za současných podmínek se bude akorát snižovat motivace středoškoláků a mladých absolventů, aby se naučili chodit do práce.
„Jak se k tomu mají dostat, když jim v cestě stojí nevhodně nastavený zákon? Řada firem proto brigády škrtá, nemá to smysl. Naučit žáka střední školy, že má nárok na dovolenou, není pro zaměstnavatele příliš dobré. Tomu se to celé navíc mimořádně prodražuje,“ poukazuje na absurditu nové situace Koubová.
Část personalistů vnímá nový zákoník i jako snahu více se přiblížit evropské legislativě, k čemuž také situace delší dobu směřuje. „Za nového stavu by však bylo lepší DPP zcela zrušit, stejně jako benefity. Máme tu obecně zachovanou dohodu o provedení práce, která je do jisté míry už druh pracovního poměru. Abychom to mohli využívat, musíme se jako firmy vyhýbat dovoleným. Aby si brigádník jako náhrada za dovolenou vybíral vlastní dovolenou, je pro nás nemyslitelné,“ podivuje se nad novinkou Martin Toman, personální ředitel krumlovské společnosti Schwan Cosmetics.
Velkým tématem mezi jihočeskými firmami jsou také zmíněné benefity, jež se podle nových pravidel nyní musejí danit, pokud zaměstnanec přesáhne limit 21 983 korun, tedy poloviny průměrné mzdy v Česku. Vzhledem k tomu, že většina z nich systému benefitů hojně využívala, způsobily jim nové podmínky poměrně velké komplikace, stejně jako v krumlovském Froniusu.
„Zaměstnanci si u nás například mohou vzít ve firemní restauraci neomezený počet obědů, všechna hlavní jídla mají dotovaná. Při zavádění podobných benefitů jsme ale nepočítali s tím, že v platnost vstoupí podobná omezení. Zaměstnancům teď musíme složitě vysvětlovat, jak a proč se budou benefity zdaňovat, jenže ti tomu většinou nerozumí. Co se týče příspěvků na tábory dětí pracovníků, danění je v tomto ohledu něco strašného,“ nebere si Jíša servítky.
Nový systém kritizuje také personální ředitelka budějovického podniku Viscofan Lucie Němcová, upozorňuje především na hlídání limitu pro benefity. „Dříve dostali lidé na tábor pevný příspěvek, ale nyní se musí individuálně limit hlídat a v případě překročení se musí dodaňovat, což dělá zaměstnanec. Museli jsme vymyslet systém, jak v tomto ohledu sledovat limity u každého člověka. Naštěstí náš systém nám to umožňuje, ale i tak musíme pravidelně importovat data ze všech možných zdrojů,“ popisuje administrativní zátěž, která firmě v souvislosti s daněním benefitů přibyla.
Byl to nešťastný zásah
To samé zmiňuje také David Dědič z Engelu, který novinku vnímá jako naprosto nešťastný zásah do fungování firem. „Máme dva systémy – jeden docházkový a jeden mzdový, kde jsme museli vytvářet nové složky, kam se tyto částky přesouvají a kde se evidují. Nechceme měnit celý systém benefitů, ale asi nám do budoucna nic jiného nezbude, administrativa je v tomto ohledu velmi náročná,“ krčí David Dědič rameny.
Například v budějovické strojírenské firmě Groz-Beckert museli kvůli tomu zařídit šest složek mzdy. „Máme tři různé dodavatele na tři závody, a jen dostat z nich data na porovnání byl velmi složitý proces. Museli jsme kvůli tomu povolat dvě kolegyně z důchodu, aby nám pomohly se zpracováním těchto dat a s vyhodnocením nároků našich zaměstnanců. Co se týče administrativy, jsme nyní na trojnásobku původní práce,“ vypočítává personální ředitel společnosti Petr Justin s tím, že do budoucna chtějí podobné věci zcela automatizovat.
Současně také upozorňuje na složitosti podmínek novely, zaměstnanci se prý často vyptávají, na co vůbec mají nárok. „Když jsme vymýšleli, jak jim to celé vysvětlit, byl z toho velmi dlouhý elaborát, který jsme museli pečlivě sestavit. Dodnes se nás lidi ptají například na stravenkový paušál. Troufám si říci, že to bude trvat možná až do konce roku, než si na všechno zvyknou. Další kolo dotazů zřejmě přijde s rostoucím zájmem o letní tábory,“ odhaduje Justin.
Více štěstí mají v otázce příspěvků na letní tábory do jisté míry ve vimperském Rohde & Schwarz, kde tyto akce pořádají společně s tamějším Domem dětí a mládeže. „Za takových podmínek naštěstí nemusíme dodaňování zásadně řešit. Část nákladů jim totiž poté nahrazujeme. Nejvíce nás ale v tomto ohledu trápí kolektivní smlouvy, jež jsme museli upravit tak, aby pracovníci na hlavní poměr měli benefity vyšší než naši brigádníci,“ doplňuje Koubová.
Musíme vysvětlovat
Spoustu starostí s příchodem omezení na benefity zažívají také v Budějovickém Budvaru. Obecně tak i zde přibývá daleko více administrativní zátěže. „Naštěstí si kvůli tomu nebudeme muset nikoho najímat, podařilo se to vyřešit v rámci našich stávajících kapacit. Pochopitelně bychom se ale raději věnovali spíše jiným tématům. Je to velmi složité téma i pro zaměstnance, kterým často vysvětlujeme, jak to s benefity nyní je. Na druhou stranu si lidé díky tomu snáze uvědomí, kolik prostředků firma do benefitů vlastně investuje,“ míní.
Zcela zásadně však novela dopadla například na výrobce plastových komponent Yanfeng, který sídlí v Plané nad Lužnicí. Podle HR manažerky firmy Gabriely Jeřábkové bylo nakonec nutné od letních brigád zcela upustit.
Letní pracovníky na dohodu letos už mít nebudeme, nyní řešíme hlavně praktikanty ze škol. V tomto případě se budeme řídit školským zákonem, na který by novela neměla mít dopad. Uvidíme, co nám případně k tomu řekne některá z kontrol,“ vysvětluje Jeřábková.
Hledají nová řešení
Všichni z personalistů si tak uvědomují, že současná legislativa bude mít zcela zásadní dopad na budoucí podobu benefitů, které část z nich už v původní podobě vnímala jako nedostatečné.
„Novela situaci podle mě akorát zhoršila. Část benefitů by měla být začleněná do daňového zvýhodnění. Za takových podmínek půjdeme spíše cestou, že místo benefitů budeme částky dávat přímo zaměstnancům do mzdy a podle toho to danit. Je to asi nejjednodušší způsob, i když je to podle mě trochu hloupé řešení,“ podotýká Buryánek z Madety.
Podle Tomana ze Schwanu jsou obecně benefity pro firmy zátěží už samy o sobě. „Benefity jsme maximálně ořezali, abychom se vyhnuli přebujelé administrativě a vysvětlování. Lidem jsme řekli, že dostanou příspěvek do 20 tisíc korun a nic víc. Zamezili jsme jim při takovém daňovém zvýhodnění i průtok peněz skrz Cafeterii, což hojně využívali,“ říká Toman s tím, že se společnost chce vyhnout jakémukoliv zpětnému dodaňování.
Současně také připouští, že ho rušení Cafeterie mrzí, protože ji chtěla společnost dále využívat a rozvíjet. „Chtěli jsme zaměstnance motivovat touto formou, ale bohužel jsme od ní museli upustit. Trochu jsme se obávali reakce zaměstnanců, ale omezení se nám vysvětlovalo snáze s tím, že šlo o rozhodnutí vlády a nebylo to nic z naší strany,“ připouští Toman.
Jako velkou nepříjemnost vnímá i to, že vláda tyto změny oznámila s minimálním předstihem a firmy tak neměly dostatek času se na ně adekvátně připravit. „Dozvěděli jsme se to asi dva týdny před uvedením v platnost a vláda nás nechala se v tom plácat. Štěstí máme jen v otázce brigádníků na dohodu, protože ve firmě žádné nemáme,“ pokračuje Toman dále.
Zmíněnou Cafeterii, která nabízí benefity v mnoha oblastech, ve velkém využívali i v Madetě. Zde měli dokonce v plánu do ní přesunout i část dalších benefitů.
„Máme na ní postavenou páteř podobně jako ve Schwanu, ale další její rozšiřování už u nás není na pořadu dne. Budeme nyní uvažovat o příspěvcích na spoření na stáří, kde jsou nastavené zcela jiné limity a celý benefit je jinak nastavený,“ připomíná Buryánek.
Na zásadní proměny ve vnímání benefitů naráží také Jeřábková z Yanfengu, která v tomto ohledu zmiňuje například dovolenou.
„Mám na mysli zejména pátý týden dovolené. Dnes už to však nikdo jako benefit nevnímá, protože jej nabízí většina firem. Časem si lidé na takové věci zvyknou a část benefitů už vůbec nevnímají jako výhodu, ale jako samozřejmost,“ upozorňuje Jeřábková a zmiňuje, že například příspěvek na stáří posílá společnost zaměstnancům přímo do mzdy.
