Poprvé se v anglosaském světě objevil někdy na pomezí 60. a 70. let minulého století, v posledních letech se whistleblowing zabydluje také v českém firemním prostředí. Od poloviny prosince loňského roku je navíc ochrana oznamovatelů neetických, protiprávních či nelegitimních postupů společností uzákoněná evropskou směrnicí, a to i pro malé či střední firmy.
Nařízení, jež je ve své podstatě bezesporu bohulibé, však někteří z jihočeských zaměstnavatelů spíše kritizují. Novinka jim totiž přidělává spoustu starostí. „Přínos je přitom takřka nulový. Hledali jsme způsoby, jak směrnici implementovat v našem prostředí, což se nám nakonec i s pomocí právníků podařilo. Jenže jsme mezinárodní firma, která má centrální webové stránky, kam je mimořádně obtížné dostat informace týkající se směrnice v Česku,“ podotýká HR manažerka společnosti Yanfeng Gabriela Jeřábková. Právě kvůli tomu muselo vedení jihočeské pobočky koupit doménu a udělat nový web zaměřený čistě na whistleblowing.
„Asi jsme to udělali šikovně, nikdo si na nic totiž nestěžoval, ale nebylo to jednoduché. Žádné podání jsme na něj ani nedostali,“ pokračuje dále Jeřábková. Nyní podle ní paralelně ve společnosti funguje takzvaný ethic point, který mohou lidé využívat a podávat na něj oznámení.
„V něm je možné se proklikat až k našemu závodu v Plané nad Lužnicí, na první podnět ale stále čekáme. Máme na to vyčleněné dvě zaměstnankyně, k nimž by podání měla směřovat. Spíše ale očekáváme, že na jejich řešení si budeme muset najímat právní služby zvenčí. V případě složitějšího problému není v našich silách je kvůli znalosti zákoníků detailně řešit,“ upozorňuje Jeřábková.
Celý magazín |
Kvůli nové směrnici museli svůj původní systém pro whistleblowing rozšiřovat o českou verzi v závodě společnosti Schwan Cosmetics, což firmě přidělalo nemalé starosti. „Původní německý systém neodpovídal legislativě, vytvořili jsme proto systém s telefonní linkou, e-mailovou adresou a k dispozici máme také zaměstnance, k nimž mohou lidé s podnětem přijít,“ jmenuje personální ředitel společnosti Martin Toman. Vedle toho stejně jako v Yanfengu funguje i ve Schwanu podobný systém, který ve firmě označují jako schránky důvěry. „Na veškerá oznámení v nich musíme odpovědět. Je to populárnější, protože fungují i anonymně. Museli jsme jejich zřízení konzultovat i s právníkem, protože v případě jejich použití se musí dodržovat spousta lhůt a termínů. Musíme také umět posoudit, zda podněty nespadají do kategorie whistleblowingu, a to kvůli ochraně oznamovatele,“ doplňuje.
Podle personálního ředitele budějovické pobočky společnosti Groz-Beckert Petra Justina chodí do firmy podobná oznámení různou cestou, lidem často také chyběla odvaha podnět podat. „Z minulosti mám zkušenosti s používáním takzvané etické linky, kde se často objevovala absurdní oznámení. Záměr se směrnicí je chvályhodný, ale administrativně nás obrovsky zatěžuje. Zdá se mi, že ji vymýšlel někdo od stolu, aniž by věděl, jak to na firmy ve skutečnosti dopadne,“ myslí si Justin.
Právě kvůli mimořádné administrativní zátěži se například v Budějovickém Budvaru rozhodli, že si na oblast whistleblowingu najmou externí kancelář. „Jsou s tím spojené nějaké náklady, ale umožňuje nám to upínat naši pozornost k tématům, kterým rozumíme lépe. V minulosti jsme již dostali několik podnětů, jeden z nich nám pomohl například výrazně vylepšit pracovní prostředí,“ připouští personální ředitelka Budvaru Monika Grešová.
O přínosu podobného informačního kanálu, kterým mohou zaměstnanci informovat své zaměstnavatele o nepravostech, nepochybuje také personální ředitel mlékárenského podniku Madeta Pavel Buryánek. „Bezesporu je pro zaměstnavatele prospěšné mít nastavené informační kanály, prostřednictvím kterých mu mohou zaměstnanci předávat informace a oznámení. Proto jsme etickou linku implementovali ještě před platností zákona. Současné legislativní nastavení je ale z mého pohledu spíše administrativně zatěžující než přínosné,“ říká Buryánek
