Nad černými puchýři na listech rybízu si zahrádkář Marek Povolný ze Znojma lámal minulý týden hlavu, co se mu to na stromcích objevilo. Že na jeho pozemek dorazily mšice, mu došlo až po delším přemýšlení.
„Znám puchýřky spíš do červenofialova a kroutící se listy, ale o dost později, tak mě to zmátlo,“ podivil se. Vzápětí znojemský zahrádkář zjistil, že se stejným jevem se setkali i sousedé. Mšice se v jeho okolí objevují nejen na rybízu, ale i na jabloních a slivoních.
I to je dopad rekordně brzkého teplého počasí, s nímž příroda letos v prvních měsících roku bojuje. Mšice ani další škůdci by „na pastvu“ nevyrazily, nebýt vyrašení rostlinek s několikatýdenním předstihem oproti normálu.
„Škodlivé druhy hmyzu jsou vázané na určité růstové fáze rostlin. Když tyto rostliny dříve raší, reagují i škůdci, aby tuto fázi nezmeškali,“ vysvětluje vedoucí oddělení metod monitoringu a prognóz výskytu škodlivých organismů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Štěpánka Radová.
Škůdci dostali víc času
Zahrádkáři už zpozorovali i slimáky okusující listy, a dokonce také mandelinku. I ta se s chutí láduje na poli, kde má dost potravy a tepla. Drobné pavučinky nebo spálené listy zase značí škodící housenku zavíječe; tento invazivní škůdce si pochutnává na okrasných keřích. To už je úplná rarita – jde spíš o „letní“ škůdce.
Zemědělci, kteří měli v únoru ještě postřikovače pod plachtami, jsou překvapeni. Měli by přitom zbystřit. „Stejně jako všechno ostatní v přírodě začíná letos i tlak chorob dřív. Pokud někdo zanedbá ochranu, může přijít o část úrody,“ varuje Karel Provazník ze společnosti ZERA Rájec, který je i předsedou blanenské agrární komory.
Kněžice, vrtule, síťnatky. Na jižní Moravě řádí noví škůdci, ohrožují i biotopy |
Přímo o kalamitu se však podle jeho slov nejedná. „Početnost škůdců odpovídá předchozím sezonám. Jedině blýskáčka (černý brouk ožírající úrodu – pozn. red.) v řepkách bylo výrazně více než v minulých letech,“ říká.
Jinou kapitolou byl loňský teplý podzim, kdy se neobvykle namnožili přenašeči viróz obilnin. „Zejména ty časně seté, hlavně ozimý ječmen, jsou abnormálně napadeny virózami. Řada porostů se musela na jaře zaorat a řada dalších, které na polích zůstaly, dá odhadem třetinový výnos proti předchozím rokům,“ poukazuje Provazník.
Důvod? Zaprvé bylo na podzim teplo a sucho a také etapovitě vzcházely porosty, což si žádá opakované ošetřování. Škůdce měl zkrátka víc času řádit. Na jaře sucho pokračovalo a vliv virózy sílí.
Nejvíc plodinám uškodí mrazy
Nic však podle Provazníka nenapáchá takové škody jako noční mrazy, které se po rekordně teplém období vrátily minulý týden. „Už teď je jasné, že budou významně poškozeny všechny kvetoucí ovocné stromy, ozimá řepka, možná částečně i cukrovka. Rozsah poškození je těžké teď předpovídat, ale bude značný. A to i s ohledem na to, že noční mrazy jsou předpovídány také na další dny,“ obává se.
Na škůdce naproti tomu mrazíky nejspíš nezaberou. „U blýskáčka se ochlazením jeho škodlivost naopak znásobuje. Brouci, kteří jsou po rozkvětu v květech na pylu, se kvůli zpomalení kvetení stahují zpět na poupátka bočních větví a tam škodí déle než při trvalém slunečném počasí,“ líčí specialista na poradenství v rostlinné výrobě Antonín Šandera.
Podobné je to u mšic. „Současné ochlazení migraci nepřeje, ale na zimních hostitelích jsou pozorovány nymfy se základy křídel i okřídlené samičky, proto lze po návratu teplot k normálu očekávat oživení migrace a nadprůměrné hodnoty odchytů,“ upozorňuje Svatopluk Rychlý z ÚKZÚZ, který se zabývá diagnostikou škůdců.
Díky šoku je réva odolnější i proti mrazu, technologii zkouší v Česku poprvé |
Jeho kolegyně Radová pak doplňuje, že nižší teplotou se sníží škodlivost všech šesti- i osminohých „broučků“, pokles teplot ale nebude takový, aby to ovlivnilo již nastartované populace. „Tedy ihned po návratu teplot do původních, téměř letních hodnot dojde k pokračování v činnosti již započaté,“ podotýká.
Co se třeba mandelinky nebo zavíječe týče, pokud s nimi nezamává počasí, narodí se víc generací. To znamená, že mohou být i větší způsobené škody. „Ale příroda je hlavní hráč, my se snažíme jen přizpůsobit,“ komentuje Provazník v duchu pranostiky: na duben jen neměj spoleh valný, bývá jasný a zítra kalný.
A práce je nyní skutečně víc než dost. Na zelenině škodí také dřepčíci a krytonosci, v jádrovinách, peckovinách i v révě vinné se již začínají objevovat obaleči. Účinné přípravky na ochranu doporučuje i se způsobem aplikace Rostlinolékařský portál.
19. dubna 2024 |
