Přepracovaný návrh územního plánu, který brněnští zastupitelé před dvěma lety neschválili, je podle jednoho z hlavních odpůrců, starosty Líšně Břetislava Štefana (SOCDEM), výrazně lepší a jsou v něm odstraněné zásadní problémy. Jsou v něm opatření k lepší ochraně zeleně a stabilizovaných ploch. Z návrhu zmizely také tzv. lokální dominanty, jejichž případnou výstavbu v předchozím návrhu nesvazovala žádná pravidla, řekl ČTK. I z odpovědí řady dalších starostů městských částí vyplývá, že už řeší či řešili pouze připomínky v konkrétních lokalitách.
Město představilo návrh v únoru. Městské části měly čas se k němu vyjádřit do 8. dubna. Z odpovědí starostů vyplývá, že řadě připomínek zpracovatel vyhověl, v některých případech však nevyhověl a musí toto negativní stanovisko řádně odůvodnit. Po zapracování připomínek a jejich vypořádání by se mělo v létě uskutečnit veřejné projednání s veřejností. Vedení města chce návrh schválit nejpozději do poloviny příštího roku. Město se dosud řídí územním plánem z roku 1994.
Starostové městských částí spolu s částí veřejnosti začali před dvěma lety návrh kritizovat, protože jim vadila nedostatečná ochrana zeleně. Nakonec se kromě lidovců, kteří na tvorbu plánu dohlíželi, postavili proti i koaliční partneři. "V nynějším návrhu přibyl další mapový podklad, který definuje plochy zeleně, a dal jim větší ochranu. Tím je daná ochrana jak zeleně ve vnitroblocích, tak v sídlištích," uvedl Štefan. Starostové i obyvatelé měli obavy z toho, že by kvůli územnímu plánu mohly vznikat nové stavby uprostřed sídlišť či ve vnitroblocích.
Předchozí návrh také umožňoval stavět tzv. lokální dominanty, což byly podle Štefana stavby, které neměly jednoznačná pravidla. Výrazně tak mohly přerůst současnou zástavbu. "Nyní jsou pravidla pro výškovou úroveň jasně daná," uvedl Štefan. Také ocenil stabilizaci ploch, v nichž se v okrajových částech Brna nachází charakterem venkovská zástavba s rodinnými domky. "Původní návrh umožňoval stavět ve druhé řadě, ale na to nejsou vůbec nachystané sítě," řekl Štefan.
I když podle něj víceméně každá městská část najde v novém plánu místa, s nimiž nesouhlasí, jde o dílčí záležitosti. "U nás jsou to dvě až tři lokality, kde máme na budoucnost území jiný názor," řekl Štefan. Z odpovědí starostů je zřejmé, že by chtěli změnit funkční využití některých ploch, tj. ponechat jejich současné využití nebo změnit využití budoucí. Někde jde o změnu maximální výšky budov. Z připomínek jsou také cítit obavy starostů z nové výstavby, která bude generovat intenzivnější dopravu. Řečkovice takto například nechtějí povolení další výstavby v Jehnicích a Ořešíně, odkud vede do centra města jediná cesta právě přes ně. Žabovřesky zase nechtějí napojení nové výstavby v Podveské přes Sochorovu. Nový Lískovec nechce stavbu silnice do Bosonoh.
Obavy z nárůstu dopravy jsou dlouhodobým tématem a souvisí s tím i postoj starostů k Brněnským stavebním předpisům, které vznikají paralelně s územním plánem a mají platit od 1. července. Tématem je koeficient, který určuje počet parkovacích míst ke každé novostavbě v závislosti na velikosti obytné plochy. Zatímco většina starostů je pro vyšší koeficient, starosta Židenic Petr Kunc (Hlas pro Židenice) by byl naopak pro jeho snížení. "Kvůli koeficientu jsou dražší byty, když developer musí postavit příslušný počet parkovacích míst. A také jsou bez šance například lidé, kteří si chtějí v rodinném domě udělat půdní vestavbu, ale není jim to umožněno, protože nemají kam umístit parkovací místo. Navíc dnes řada lidí auto vlastnit nepotřebuje," míní Kunc. Židenicím by prý snížení koeficientu jednoznačně pomohlo. "Kolega (Jan) Levíček z Ořešína by chtěl naopak ke každému rodinnému domu dvě parkovací místa, ale co se stane, když každé ráno všichni těmi auty vyjedou. Ulice tolik aut stejně nepojmou," řekl Kunc.
