Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Marka Klimeše, jenž si vyslechl pětiletý trest vězení za podvod kolem solární elektrárny u Borovan na Českobudějovicku. Jako zástupce zhotovitele podepsal podle verdiktu nepravdivý předávací protokol za situace, kdy elektrárna ještě nebyla dokončená. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z databáze soudu.
Díky předávacímu protokolu mohla elektrárna získat výhodnější výkupní cenu energie. Kromě Klimeše stanul před soudem ještě Daniel Exner, jenž byl koncem roku 2010 předsedou představenstva společnosti FVE Petrovice, a revizní technik Tomáš Goldmann. Exner dostal 5,5 roku vězení, Goldmann podmínku. Jejich stížnosti ÚS už dříve zamítl.
Klimeš ve stížnosti uplatnil řadu výhrad, třeba k postupu Vrchního soudu v Olomouci, který zrušil původní zprošťující rozsudek. Uvedl, že se nepodařilo objasnit míru dokončenosti elektrárny v době podepsání předávacího protokolu ani prokázat jeho úmysl. Na stavbě prý nikdy nebyl, neúčastnil se kontrolních prohlídek.
"Pakliže závěr o tom, že FVE nebyla v době udělení licence plně osazena fotovoltaickými panely, vzešel z rozsáhlého dokazování a stěžovatel nyní zpochybňuje jeho výsledky, jakož i hodnocení provedených důkazů, jde z jeho strany o nepřípustnou polemiku se skutkovými závěry, jejichž přehodnocování Ústavnímu soudu nepřísluší," reagoval ÚS.
Ústavní soudci nesouhlasili asi s tvrzením, že vyměřený pětiletý trest nezohledňuje dobu, která uplynula od spáchání trestného činu. Připomněli, že Klimeš dostal trest na dolní hranici sazby.
Majitelé solárních elektráren zprovozněných do konce roku 2010 měli garantovanou cenu 12.150 korun za megawatthodinu elektrické energie dodané do veřejné sítě. Od ledna 2011 se výkupní podmínky změnily, za megawatthodinu se držitelům licence začalo vyplácet 5500 korun. Řada majitelů se proto snažila stihnout kolaudaci tak, aby získali výhodnější cenu. Justice se později zabývala řadou souvisejících podvodů.
