Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
Kvalita ovzduší se v Brně z dlouhodobého hlediska zlepšuje, stále však podle odborníků není ideální. Jedním z důvodů jsou dopravní zácpy způsobené nedostavěným velkým městským okruhem a severojižní dálnicí. "Překvapilo nás, že zejména v okrajových městských částech jsou vyšší koncentrace karcinogenního benzoapyrenu, jehož hlavním zdrojem jsou lokální topeniště. V těchto městských zástavbách se tedy objevují problémy, které jsou více spojené s obcemi," uvedla Tóthová.
Součástí výzkumu v Brně bylo i měření, do kterého se zapojilo 150 žáků z 12 základních škol. Vždy jeden týden v zimě a létě u sebe děti nosily malý přístroj, který snímal, jakému znečištění jsou vystaveny. Výsledky neprokázaly výrazné rozdíly mezi školami, i když děti, které se učí v centru města jsou na tom hůře. Tóthová také upozornila na to, že nižším koncentracím polétavého prachu jsou spíše vystavovány děti, které vozí rodiče do školy autem. Právě auta ale znečišťují vzduch ostatním.
Více než rozdíly mezi školami se projevily dopady odlišných domácností. "Někde jsou děti vystaveny například kouření. Zásadní tedy je, co se děje doma. Rodiče zapojených dětí získali podrobné individuální reporty," doplnil Ondřej Mikeš z centra Recetox přírodovědecké fakulty. Zřizovatelé škol přesto ke zkvalitnění ovzduší mohou přispět. "Třeba budováním cyklostezek mimo silnice nebo snížením rychlosti na silnici poblíž školy," dodal.
Praktickým dopadem výzkumu je aktualizace městského akčního plánu. "Budeme aplikovat nové metody čištění cest, aby klesla prašnost, a rovněž vysadíme novou zeleň, která bude prach zachycovat. Pro kvalitu vzduchu jsou zcela zásadní také pevná paliva, což je problém zvláště v okrajových částech. Dobře se to ale potkává s nařízením ministerstva životního prostředí, které spolu s městem bude mít vliv na výměnu zdrojů. Plánujeme také aktualizaci vyhlášky ohledně pálení pevných odpadů především v zahrádkářských lokalitách, budeme přísnější," uvedl náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
V druhém projektu monitorovali výzkumníci kvalitu ovzduší v Hlíně, Mouřínově, Borotíně, Chudčicích, Doubravníku, Babicích nad Svitavou a brněnském Žebětíně a Mokré Hoře. Jako největší problém se ukázalo lokální vytápění prostřednictvím neudržovaných kotlů na tuhá paliva, zejména na uhlí. Na měření navázalo dotazníkové šetření zjišťující, za jakých podmínek jsou lidé ochotni změnit způsob vytápění.
"Zapojilo se do něj přes 500 respondentů. Asi jen 7,5 procenta přemýšlí v příštích pěti letech o výměně kotle. Zbylí buď mají nový zdroj nebo argumentují tím, že i jejich starý kotel slouží dobře. Nepředpokládají, že by mohli uspořit energie a důvod pro výměnu nevidí. Většina z nich navíc vnímá kvalitu ovzduší ve své obci jako dobrou nebo velmi dobrou a 60 procent respondentů se domnívá, že neovlivňuje zdraví. Hodně nás to překvapilo. Neochota vyměnit starý kotel za ekologičtější spočívá v nízké informovanosti," doplnila Tóthová.
