Je tak dlouhé provizorium výjimečné?
Myslím, že na současné poměry je to dost neobvyklé. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že po vzniku Československa se musely řešit naléhavější problémy. Při událostech, jako bylo vítání T. G. Masaryka při jeho návratu z exilu v prosinci 1918 a oslavy 1. máje nebo 28. října 1919, se muselo vystačit s bíločervenou vlajkou. Nebylo ani nutné řešit, s jakou vlajkou se pojede na olympiádu, protože ta se konala až v létě 1920.
Našli se i zastánci varianty, aby se tradiční česká bíločervená vlajka používala dál jako oficiální? Nebo byla až příliš podobná polské a tohle „pragocentrické“ řešení by navíc narazilo na Moravě a na Slovensku?
Podobnost s polskou vlajkou byl velký problém. Jinak věřím, že by ji rádi vyvěšovali i Moravané, protože Čechům žijícím na Moravě byly tyto barvy bližší než žlutočervené moravské, jak dokládají archivní dokumenty o oslavách na Moravě před rokem 1918. A snad by se nebránili ani Slováci, kdyby se jim připomnělo, že se v revolučním roce 1848 bíločervené prapory na Slovensku také zpočátku užívaly.
Zasahoval do podoby vlajky aktivně i Prezident Osvoboditel?
Když byl Masaryk v září 1918 v Americe, kritizoval, že ho američtí Češi a Slováci vítali s vlajkami, které vznikly úpravou českých či slovenských praporů přidáním různých prvků. Preferoval bíločervený prapor, ale prohlašoval, že o podobě nových symbolů musí rozhodnout parlament. Poté, co byl v Československu zvolen prezidentem, proces výběru symbolů už nijak neovlivňoval.
Existoval tlak zespoda, aby oficiální symboly republiky vznikly co nejrychleji?
Byla snaha, aby byl co nejdříve ustanoven státní znak. Poukazovalo se na to, že se za Rakouska-Uherska povolovalo užití rakouského znaku podnikatelům za určitou částku. Navrhovalo se, aby takto postupoval i nový stát a získal z toho finance.
Na bílé, modré a červené panovala shoda?
Ano, tyto tři barvy užívala většina slovanských národů, takže bylo logické, že pokud se k bílé a červené přidá nějaká barva, musí to být modrá. O žádné jiné variantě se ne- uvažovalo.
Podobnou vlajku jako Česko má i Texas. Traduje se, že se republika inspirovala právě v americkém státě s velkou českou menšinou.
Podobnost s texaskou vlajkou je pouze zdánlivá, protože texaská vlajka nemá modrý klín, ale svislé modré pole. Spíše se tehdy řešila podobnost s vlajkou Hedžázu (nezávislé království vyhlášené v roce 1916 na Arabském poloostrově – pozn. redakce), na níž byl klín. V ní ale byly pan- arabské barvy, takže k záměně v žádném případě nemohlo dojít.
Návrh vlajky s klínem se v roce 1919 testoval na dvou pražských parnících. Co přesně se na Vltavě zkoušelo?
Zjišťovalo se, jak bude rozpoznatelná na větší vzdálenost a v různou denní dobu. Uvažovalo se i o vyzkoušení vlivu světla na vlajku, takže se domlouvaly s vedením Národního divadla zkoušky s využitím scénických světlometů. Narazilo se ale na problém, že by někdo musel zaplatit práce osvětlovačů, takže ze zkoušek v Národním divadle sešlo.
Původně měl být modrý klín jen třetinový, proč se prodloužil do poloviny vlajky?
Vláda v říjnu 1919 schválila návrh vlajky, na níž měl být třetinový klín, a poslala zákon s takovou vlajkou do parlamentu. Někteří poslanci z ústavního výboru, například Isidor Zahradník a Josef Záruba-Pfeffermann, měli velké výhrady vůči klínu, takže proběhla schůzka s členy komise, která návrh vlajky a zákona připravila. Zástupce ministerstva školství a národní osvěty vzal na schůzku výtvarníka Františka Kyselu. Ten doporučil, aby se klín protáhl do poloviny, protože takové řešení působilo esteticky velmi dobře.
Měl návrh s klínem konkurenci ještě při rozhodujícím hlasování 30. března 1920?
O vlajce s klínem se nejprve hlasovalo v ústavním výboru parlamentu, kterému byl tento zákon přidělen a s jehož členy byla znaková komise v kontaktu. Poskytla mu argumenty pro vlajku s prodlouženým klínem, takže většina jeho členů hlasovala pro ni a vyslala tak signál pro hlasování v plénu. Tam zákon schválila většina poslanců.
Autoři vlajky se slávy nedočkali. Proč?
Za první republiky byly státní symboly kromě hymny novotvarem, takže se spíše psalo o autorech hymny Tylovi a Škroupovi. Ti na rozdíl od autorů státní vlajky – Jaroslava Kursy, který navrhl na vlajce klín, Antonína Valšíka, jenž návrh s klínem prosadil v komisi, a Františka Kysely, který dal vlajce konečnou podobu – už nežili, takže se jim mohlo dostat více poct než žijícím.
Vy jste se přičinil o odhalení pamětní desky Jaroslavu Kursovi v jeho rodném městě.
Ano, nebylo to tak obtížné, protože obyvatelé města Blovic jsou na svého rodáka po právu pyšní, takže mi starosta vyšel v roce 2005 vstříc. Nyní usiluji, aby se podobných poct dočkal také Antonín Valšík ve svém rodném Turnově.
Strážce streamu
