Za deník Metro jsem se rozhodla navštívit vánoční trhy v rakouské Vídni, zhodnotit rozdíly a porovnat je nejen s cenami stánků v Praze.
Vídeň vyrazila dech
Wau, říkám si po příjezdu do rakouské hlavní metropole po pětihodinové cestě autem z Prahy. Výhled na krásnou novogotickou Vídeňskou radnici pro mě byl nepopsatelný. Nečekala jsem totiž, že se autem dostaneme tak blízko.
Při plánování tohoto výletu jsme si s přítelem a jeho kamarádem mysleli, že na vyhlášené vídeňské trhy na Rathausplatz budeme muset dojít kus pěšky. Sice je v metropoli o víkendu parkování zdarma, musíte ale sledovat značky – je zde mnoho těch, které povolují na místě parkovat pouze obyvatelům Vídně. Zmíněný Rathausplatz, tedy Radniční náměstí, jehož panoramatem je právě krásná novogotická stavba, byl hlavním cílem celého našeho výletu.
Ekologické opatření v podobě zálohovaných talířů
Známí totiž lokaci označili jako jednu z nejhezčích, co se týče návštěvy trhů v celé Vídni. A měli pravdu! Je poledne, stojím u stánku a najednou mě osloví paní za pultem, zda si chci objednat. Co jiného bych si také mohla po dlouhé cestě dát než pořádný svařák.
Z důvodu ekologie vídeňské trhy často servírují horké nápoje do vratného hrnečku. Ten jsem si samozřejmě vzala s sebou domů. „Jedenáct eur,“ vyhrkla žena za kasou. V přepočtu to je 280 korun, to se dá, uklidňuji se a přikládám platební kartu k terminálu. Samotný svařák bez hrnku pak stojí šest eur (tedy skoro 150 korun).
Procházím se trhy a nestačím se divit, kolik atrakcí sem město dodalo. Kolotoče, vyhlídkové kolo, houpačky, kluziště. Vše potřebné na jednom místě. Mířím ke kluzišti, které mě zaujalo ze všeho nejvíc. Bylo obrovské a prezentovalo parádní dráhu plnou zatáček a dokonce i převýšení. Kousek od ní byla také možnost půjčení bruslí, takže je případně nemusíte tahat s sebou vlakem či autem.
Piju svařák a koukám na kluziště. Když se otočím o sto osmdesát stupňů, vidím zmiňovanou radnici zblízka. Wau podruhé, říkám si.
Nečekaně rychle v náladě
Možná je to neuvěřitelné, ale po jednom svařáku se cítím ve velmi příjemné náladě.
Je kolem jedné hodiny odpoledne a místo se začíná hemžit lidmi. Většina stojí frontu na párky a klobásy v rohlíku. Cenově se pohybují kolem sedmi až deseti eur (171 až 245 korun). Záleží na kombinaci, kterou má kdo rád. Tyto pokrmy sice dostanete do papírového sáčku, ale třeba plněné knedlíky či špízy obdržíte na klasický talíř. Rakouská metropole se tak snaží šetřit planetu. Po dojedení talíř odevzdáte na přistavěný pult.
Nejen trhy, ale i památky
Po zdárné procházce po trzích jsme dostali chuť navštívit i další vídeňské památky. Nezapomněli jsme na Graben – sloup Nejsvětější Trojice – nebo na Muzeum císařovny Sisi.
Po čtyřech hodinách procházky po Vídni jsme opět nasedli do auta a vydali se zpět do Prahy. Výlet byl velmi příjemný a doporučuji ho všem, kteří hledají při adventních trzích a svátcích změnu. Za svařák, klobásu a benzin včetně dálniční známky vypočítaný na osobu jsem zaplatila 1325 korun.
Fronty na Staromáku
Pražské trhy v posledních týdnech praskají ve švech. Hlavně o víkendu. Vydala jsem se sem v páteční podvečer, a to už se Staroměstské náměstí zaplnilo lidmi. Ceny svařáku se stánek od stánku lišily o pět korun, převážně ale nápoj stál kolem 90 korun. Nenašli jsme však žádné volné místo, kde bychom si mohli u přistavěného baru pokecat.
Občas se nějaký kelímek či tácek ocitne mimo koš. Redaktoři deníku Metro před lety uklízeli Staroměstské náměstí.
Co se týče ekologie, sice dle zákona je prodej jednorázových plastových tácků a kelímků u nás zakázaný, i tak ale byly všude možně poházeny papírové náhražky.
V případě přelidněnosti doporučuji návštěvu jen pět minut chůze vzdáleného Mariánského náměstí, kde nejenže není tolik lidí, ale i zde koupíte svařák za 60 korun. Co se zde ale trhům na Staromáku nevyrovná, je nádherný strom. Jinak doporučuji návštěvu spíše v týdnu, jinak se procházka může prodloužit i o desítky minut.
Pokud chcete na výlet, jeďte do Vídně. Pokud jen procházku, zůstaňte v klidu doma v Praze.
MĚSTO VÁNOC
|
