Pražský rodák měl obrovské štěstí, že tvořil v době, kdy skončila monarchie a nová republika potřebovala reprezentativní sídla pro své úřady a instituce.
Navrhl například budovu ministerstva financí (1926–34) na Malé Straně, ministerstva zemědělství na Těšnově (1925–32), je autorem budovy Poštovního šekového úřadu na Václavském náměstí (1926–31, nyní Komerční banka) a Živnostenské banky, dnešního ústředí ČNB (1928–38).
Jeho nejkrásnější stavbou je budova ústřední městské knihovny s unikátně dochovanou rezidencí primátora na Mariánském náměstí (1925–28). Na výzdobě interiérů se podíleli nejlepší umělci té doby.
Letos v létě uplynulo 150 let od Roithova narození, magistrát se proto rozhodl architekta připomenout. Na Mariánském náměstí bude od pondělí sedm velkoplošných panelů, které Roitha a jeho nejlepší díla připomenou.
„Při této příležitosti 28. října zcela výjimečně otevřeme nepřístupnou rezidenci primátora,“ slibuje ředitelka odboru komunikace magistrátu Jana Berková. Výstava potrvá do 4. listopadu.
