K památníku přicházeli lidé bez rozdílu věku i rodiny s dětmi. Někteří měli na klopách připnuté trikolory nebo takzvané placky s portrétem někdejšího disidenta, vůdce sametové revoluce a prvního polistopadového prezidenta Václava Havla. Mezi prvními z politiků přišli zástupci hnutí ANO a ČSSD.
V Americe odhalují Havlovu bustu
„Listopad 89 byl důležitý a hlavně pozitivní okamžik v našich dějinách, přinesl nám svobodu a demokracii a teď už všechno záleží jenom na nás,“ řekl premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Česko podle něho potřebuje stát, který funguje ve prospěch obyvatel, dá lidem důstojnost a nebudou se v něm rozkrádat veřejné peníze.
Řada věcí se podle Sobotky po převratu povedla, na druhou stranu se ale řada lidí stala obětí ekonomické transformace. Premiér dnes krátce poté, co položil květiny k památníku, odletěl do USA. V americkém Kongresu se zúčastní spolu s předsedou Sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD) a dalšími politiky odhalení Havlovy busty. Podle Sobotky je to pro Česko velká čest.
Po revoluci se vytratily ideály
Předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš připomněl, že tehdejší režim většina národa nenáviděla, ale jen málokdo se odvážil proti němu otevřeně vystoupit. „Myslel jsem hlavně na lidi, kteří byli schopni jít do vězení a bojovat za nás,“ řekl. Podotkl, že revoluce následně tyto lidi pohltila a vytratily se i jejich ideály.
„Je to den, kdy jsme po mnoha, mnoha letech opět mohli vyjít na cestu ke svobodě. Po 25 letech nám připadá, že jsme možná zase trochu na křižovatce,“ řekl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Vyvstává podle něho opět otázka o svobodě a demokracii. „Všem nápadům na mnohem autokratičtější řízení státu říkáme zdvořile a s úsměvem: Prostě vám to nedovolíme,“ dodal.
Kvůli lidem nejezdily tramvaje
Hned po Sobotkovi přišel na Národní třídu i bývalý prezident Václav Klaus. „Pocity jsou vážné a myslel jsem na to, co unikátního se před 25 lety 17. listopadu stalo,“ uvedl. Odmítl hlasy, které období po začátku takzvané sametové revoluce hodnotí negativně. „Určitě jsme základní transformaci naší země udělali úspěšněji, rychleji, klidněji a lidsky únosněji než všechny naše sousední země,“ poznamenal Klaus, který kromě prezidentského úřadu zastával třeba úřad premiéra či v porevoluční době post ministra financí.
U památníku v podloubí jednoho z domů na Národní třídě hlídkovali státní i městští policisté. U domu stál už ráno i muž, jenž na transparentu označil posledních „24 let“ za „totalitu demokratických zlodějů“. Po ulici nejezdily kvůli oslavám tramvaje. Na Národní třídě ráno vzniklo i festivalové pódium pro akci „Díky, že můžem!“ a stánky s občerstvením.
Zeman u památníku opět chyběl
Na Národní třídu přišly před polednem i tisíce odpůrců nynějšího prezidenta Miloše Zemana. Zeman návštěvu památníku v dnešním programu neměl. Prezidenti chodili klást věnce na Národní třídu pravidelně, výjimkou byly zdravotní důvody. Havel chyběl kvůli viróze a zápalu plic v letech 1996 a 1997, naposledy květiny položil u památníku rok před smrtí. Na jeho tradici navázal i Klaus, který chyběl na vzpomínkové akci pouze v roce 2008 kvůli únavě po náročném programu z předešlých dnů a přípravou na jednání Ústavního soudu o lisabonské smlouvě. Zeman u památníku nebyl ani loni, protože měl poraněné koleno.
Akce Díky, že můžem! - Korzo Národní
Oslavám pětadvacátého výročí začátku sametové revoluce přálo i počasí. Dnes bylo v Praze zhruba o sedm stupňů Celsia tepleji než 17. listopadu 1989. Významný den využil také oblíbený internetový vyhledávač Google, který logo své české mutace ozdobil trikolórou a symbolem ruky zvonící klíči. V ulicích hlavního města ale kromě míst přímo spojených s listopadovými událostmi atmosféra nijak zvlášť nepřipomínala, že od pádu komunistického režimu uplynulo čtvrtstoletí. Jen vlajky na budovách veřejných institucí signalizovaly, že je dnes státní svátek. Zřejmě s ohledem na mlžné počasí a šedivou oblohu nebyly ulice v centru města dopoledne nikterak zaplněné. Výjimkou byla Národní třída, která byla kvůli shromážděním pro dopravu uzavřena.
Strážce streamu
