„Zedníky nebo truhláře ještě jakž takž seženu, ostatní řemesla se tu vytratila,“ říká Pavel Vítek, který má chalupu v Krkonoších. Zdejší řemeslníky nacucla česká automobilka, která ve Vrchlabí vyrábí karoserie. „Řemeslníci si vydělají ve fabrice dvakrát tolik a navíc mají čistou hlavu,“ dodává Vítek. Padnout na zkušeného pracanta, ne na „pana Lorence“, jak ho dvojice Svěrák–Smoljak zpodobnila ve filmu Na samotě u lesa, je podle Vítka stále obtížnější.
Za nedostatek řemeslníků nemohou jen vysoké platy v automobilkách. Kvalitní elektrikář nebo obkladač si v současnosti vydělá podobné peníze. Česko dusí spíše nezájem o manuální profese, hlavně u mladších generací. „Nevidím to ale zase tak černě,“ říká Tomáš Čech, provozovatel portálu Nejřemeslníci.cz. Zažil už situaci, kdy na praktický seminář o sádrokartonech přijeli absolventi vysoké ekonomické a pak se rozhodli místo poradenství pro manažery živit praktickým stavebnictvím.
Podle posledního průzkumu, který si nechal vypracovat pivovar ve Velkých Popovicích, stojí v žebříčku zájmu na samotném vrcholu zedníci, za nimi následují elektrikáři, truhláři a pokrývači. V top desítce jsou ještě malíři, obkladači, natěrači a kominíci. „V posledních letech se zvýšená poptávka projevila ve vyšších cenách, u některých profesí každoročně o dvacet procent,“ rekapituluje Tomáš Čech. Nejvíc vyskočily taxy zednických profesí, nejlepší si řeknou o téměř padesát procent na hodinu víc než v roce 2016. Následují obkladači, jejich výdělky vzrostly o sedmatřicet procent. Přes stále rostoucí ceny jsou ale Češi ochotni zaplatit víc, důsledněji však trvají na kvalitě odvedené práce.
Přesto se někdy setkají se špatně odvedenou prací a nedodržováním termínů. I když jim řemeslníka doporučili po svých zkušenostech známí či rodina.
Kvůli omezené nabídce však musejí v současnosti zájemci čekat. Odborníci proto radí zajistit si fachmany předem a dobře plánovat, do čeho a kdy se pustíte. „Nejvíc asi v Praze, pokud se teď rozhodnete přestavovat koupelnu, tak minimálně rok předem,“ říká Tomáš Čech. To potvrzuje i Ivan Dvořák, cechmistr Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů České republiky. „Musel byste mě přemlouvat, abych si vás napsal do kalendáře dřív než za tři čtyři měsíce. Výjimkou není půl roku až rok,“ přiznává Dvořák. Dodává, že noví řemeslníci jsou ale vzácné zboží, a nejsou a hned tak prý ani nebudou.
