Mnozí z nás se změn v pracovní kariéře obávají. Podle sympatické Andrey Hylmarové jsou ale takové obavy zbytečné. Ona sama opustila slibně rozjetou kariéru ve velkých korporacích, kdy řídila projekty u Oskara, předchůdce nynějšího operátora Vodafone, a poté pracovala na vysokých pozicích v bankovnictví. Místo toho rozjela svůj vlastní byznys – bytové designérství. "K podnikání jsem měla
blízko už odmala. Moji rodiče měli různé firmy a já mohla být u toho, kdy jejich podnikání začínalo a dál fungovalo," přibližuje Andrea.
Profil
|
Vymyslela si unikátní systém práce
V době, kdy si koupila první byt, byla to malá garsonka, a chtěla si ho zařídit, zúčastnila se workshopu bytového designu. "A už to bylo. Design mě nadchnul. Začala jsem ho studovat na pražské DesignŠkole, kde jsem získala diplom,“ říká. Protože se předtím věnovala také coachingu, vymyslela si unikátní systém práce s klienty nazvaný Interior Design Coaching, díky kterému se na jejích workshopech může i obyčejný člověk stát bytovým designérem vlastního bytu. "Zapojím lidi více do hry, akce jim pomůže objevit jejich vlastní interiérový styl," říká Andrea.
V jejích workshopech totiž jde o to, že lidé v něm mohou najít směr, jak si zařídit byt. "Chodí ke mě třeba ti, kteří si nechtějí nechat navrhnout interiér, ale chtějí se do vytváření svého prostoru pustit sami," říká. Andrein nápad je vlastně logický. Každý odborník - architekt i interiérový designér totiž, aby dovedl dobrou práci, měl by s vámi trávit spoustu času, vědět o vašich každodenních návycích, koníčcích. To ale také něco stojí. A její workshopy jsou pro lidi, kteří si sami chtějí navrhnout svůj byt, zajímavou alternativou.
Naši měli hnusný byt
"Je spousta lidí, kteří se designerů bojí, bojí se toho, že jim budou vnucovat své práce. Workshopy obsahují také různá cvičení. Během nich se díváme do minulosti a díváme se, kdy se formoval jejich vztah k designu. Začnou přemýšlet o tom, proč se mi líbí věci, které se jim líbí. A když mají nějak vybavený byt, ale přesto jim v něm něco chybí, tak já jim pomůžu," přibližuje Andrea.
Andrea měla například slečnu, která říkala: Vždycky jsem si myslela, že naši
měli hnusný byt. Vadili jí klasické komunistické umakartové stoly a ubrusy nebo kusy nábytku. "V dospělosti si pak dělala minimalistický byt v duchu italské moderny. Ale stejně to podle ní nebylo ono. Postupem času si ale uvědomila, že něco ji v bytě rodičů dělalo dobře. A začala přemýšlet o tom, čím to je. Pak jsme zjistili, že jí chybí měkkost - měkký gauč, měkké deky, do kterých se ráda zabalila,
Takže jsme vymysleli do jejího interiéru vymysleli právě takové věci, byt jsme zateplily, dostaly jsme do něj měkkost, vznikl pocit útulna. Právě takhle nějak fungují moje workshopy," dodává Andrea.
