Jestřáb lesní z Hvězdy i zbídačená sova jsou smutnými raritami

Sedmdesát druhů savců, ptáků, dokonce i pár obojživelníků. To je aktuální statistika Pražské zvířecí záchranky. Pacienty zajištují na místě, podávají první pomoc a transportují do odborné péče veterináře či záchranné stanice v Michli. Dohromady se tento rok věnovali již 785 pacientům v nouzi, včetně téměř stohlavé kolonie netopýrů.

„Poslední dva případy se ovšem zapíší do pamětí záchranářů obzvláště hluboko,“ říká Kateřina Landová z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP), pod nějž zvířecí záchranka spadá. Prvním je mladá sova pálená, nalezená na zahradě rodinného domu na Praze 13. Na vzácnou návštěvu v hustém břečťanu upozornil pes štěkáním. Majitelé ovšem výzvu zprvu přešli.

„Když se situace opakovala druhý den, místo prozkoumali a našli v keři schoulenou krémově hnědou sovu. Rychle se ovšem zorientovali a zavolali odbornou pomoc,“ dodává Landová.

Pracovník záchranky sovu na místě prohlédl a uznal, že je příliš vysílená k letu a má polámané špičky letek. Potřebovala tedy převoz do zázemí záchranné stanice. Ošetřovatelům se během pár dní podařilo dostat sovu zpět do kondice, letky jí ale musí přepeřit, na opětovné vypuštění si tedy bude muset počkat.

„Volně žijící sovu pálenou na území Prahy zaznamenali ornitologové podle Nálezové databáze naposledy v roce 2016. Jsme rádi, že jsme mohli pomoci silně ohroženému druhu, téměř jistě taky jedinému jedinci na území Prahy,“ komentuje záchranář Petr Čech.

Druhým zmiňovaným případem byl jestřáb lesní. Toho našel a šikovně zajistil nálezce v Praze 6 v Oboře Hvězda. Do půl hodiny si jej s Pražskou zvířecí záchrankou předávali.

Jeho stav byl však velmi znepokojivý. „Byl hodně vystresovaný, má vrchní část hlavy zcela bez peří, odřeniny na kořenu zobáku, tupé pařáty a olámané konce letek a ocasních per. To jsou jasné známky držení v zajetí za nevhodných podmínek, a protože nemá zvíře identifikační kroužek, předpokládáme, že byl držený i nelegálně,“ komentuje Landová a dodává, že s něčím podobně otřesným se ještě nesetkala. Po vyšetření na veterině přibyly další okolnosti, a to nálezy diabolek v paži a v žaludku. Záhada se tedy ještě komplikuje.

„Musel si projít peklem, teď ale dostane intenzivní péči z rukou odborníků, snad se podaří,“ dodává Landová s tím, že týrání je jednou z nejhorších věcí, co může divoké zvíře potkat.

O psech, kočkách a jiných „krvežíznivých bestiích“ V tomto roce přijaly záchranné stanice Národní sítě Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) celkem 20 412 pacientů. Z tohoto počtu bylo 7229 zraněných. Jako nejčastější příčinu zranění identifikovali pracovníci stanic nikoliv střet s dopravním prostředkem, jak tomu bývalo dříve, nýbrž pokousání. Těmi, co způsobují zranění zvířatům nejčastěji, jsou psi a především kočky domácí. Za prvních osm měsíců tohoto roku přijaly národní stanice celkem 2045 pokousaných divokých zvířat. Pro srovnání – zvířat zraněných veřejnou dopravou přijaly 1141, ptáků zraněných nárazem na většinou skleněnou překážku přijaly 1441, ptáků zraněných na elektrických zařízeních pak 427. Zcela výjimečně se přitom do stanic dostávají zvířata, která unikla svému přirozenému predátorovi, jako jsou straka (28 zvířat), krahujec (8) či poštolka (2). Záchranné stanice, respektive nálezci zvířat, identifikovaly mezi původci pokousání psa ve 128 a kočku v 541 případech. „Většina původců pokousání zůstala samozřejmě neodhalena. Je třeba si uvědomit, že do záchranných stanic se dostane jen malý zlomek zvířat, která psi a kočky napadnou. Většina uhyne bez povšimnutí či nálezce zraněného zvířete záchrannou stanici prostě nezavolá,“ říká Petr Stýblo z ČSOP. Řešení, jak ztrátám způsobeným domácími zvířaty na zvířatech divokých zabránit či je alespoň významně snížit, existují podle ČSOP bohužel jen na papíře. Systematická kastrace koček, nepouštění psů při venčení v přírodě bez dozoru i tolerance konání myslivců veřejností, aby ve vztahu k psům a kočkám mohli v honitbách postupovat podle zákona. To vše by pomohlo podle ochránců problém aspoň částečně eliminovat. „Ví se to desítky let, ale neděje se nic. Zvířata v přírodě trpí a záchranné stanice jsou přetížené,“ dodává pro deník Metro Stýblo.