Kauza Barrandov. Tento úderný název si pro svůj záměr vybrala skupinka, jež vytvořila také stejnojmenný web – kauzabarrandov.cz. Jeho obsahem mají být důkazy proti právničce a především magistrátní radní pro legislativu Haně Marvanové, která měla podle slov zakladatele webu Tomáše Sattlera před časem okrást místní o prostory v domě stojícím na Kříženeckého náměstí.
„Kauza Barrandov odkrývá praktiky postupů Hany Marvanové vedoucích k degradaci základního lidského práva vycházejícího z Listiny základních práv a svobod v naší zemi – právo vlastnictví. Za účelem shromáždění zásadních informací a důkazů byla vytvořena webová stránka. Jejím cílem je informovat a varovat poctivé občany, chránit jejich majetek a poukázat na absurditu právního systému,“ uvádí ve svém prohlášení Sattler, který se na deník Metro obrátil.
Abychom si ověřili pravdivost jeho tvrzení, oslovili jsme předsedkyni Společenství vlastníků domu Marii Keřlíkovou. Podle ní je web plný demagogických hesel a lživých argumentů.
„Vše se odehrálo zcela naopak, než jak web popisuje. Kauza začala již v roce 1991, kdy byl zkolaudován bytový dům o 32 bytových jednotkách a jedné vestavěné prodejně potravin. Dům si svýma vlastníma rukama postavili lidé, kteří se rozhodli ke své bytové situaci postavit čelem. Vstoupili do Družstva a několik let pracovali kromě svých úvazků v zaměstnání ještě na výstavbě svých vytoužených bytů. O několik let později se tito družstevníci, již nájemci svých postavených bytů, dozvěděli, že družstvo někdo vytuneloval,“ vzpomíná Keřlíková.
Tím pro ně započalo sedmnáct let schůzí, policejních šetření, zakládání různých záchranných sdružení a soudních sporů. „V té době přizvala řadová členka na jednu schůzku i paní Hanu Marvanovou. Ta si vyslechla fakta a přislíbila prostudování tohoto případu. Následně se podařilo, že všichni bydlící členové družstva, kteří splňovali veškeré právní náležitosti nutné k bezplatným převodům družstevních bytů do osobního vlastnictví, byli po letech uspokojeni a byty jim byly převedeny,“ dodává pro Metro Keřlíková.
V družstvu poté zůstal jediný bytový dům s nepřevedenými byty, a to právě ten, jenž je předmětem kauzy. Aby bylo tehdy možné byty převést, bylo třeba sehnat podpisy nejen od 32 dotčených rodin, ale také od Tomáše Sattlera, který vlastní nebytové prostory.
Majitel ale dokument nutný k převodům jednotek odmítl podepsat. „A co víc, začal si činit nároky na bytové prostory. Z pouhé zmínky, že vlastní jednu ideální pětinu domu, což byl přesně jeho podíl podlahových ploch domu, si vytvořil svou představu o vlastnictví. Tvrdil, že jeho je celá prodejna a ještě pětina každého ze 32 bytů. Touto jeho utkvělou představou blokoval převody bytů osm let. Nakonec spravedlnost zvítězila rozsudky obvodního, městského, Nejvyššího i Ústavního soudu. Všechny právní instituce daly za pravdu nám,“ doplňuje Keřlíková, která svým vyjádřením pro Metro reprezentuje i názory všech 32 rodin. „Panu Sattlerovi zůstala jeho vestavěná prodejna, kterou si koupil, ale nevyšel mu jeho plán získat část majetku od nás bydlících,“ uzavírá Keřlíková.
Štvavý web. Boj o majetek, nebo lživý útok?
|
