„Jako předseda výboru společenství vlastníků jednotek jsem problém řešil s developerem, který po několika měsících a řadě dohadování uvedl, že jakoukoliv reklamaci pozemku zamítá,“ stěžuje si Kolarczyk. Problémy s přidruženými pozemky byly podle vlastníků bytů od samotného začátku. Na několika místech se tu vytvářela místa, odkud dešťová voda nemizela ani v teplých letních dnech. Nakonec podle Kolarczyka developer svolil pozemky částečně upravit. Voda ale nezmizela. „Od úpravy v září tohoto roku se na uvedeném místě opět voda sdružuje. S tím bychom mohli být spokojeni, pouze pokud bychom chtěli pěstovat rýži,“ kroutí hlavou Kolarczyk.
Nežádoucí rybníčky, takzvané zasakovací poldry, nejsou podle developera chyba projektu, ale nezbytný přírodní úkaz. Podle ředitelky Skanska Reality Nadi Ptáčkové bylo zachování zasakování dešťových vod dokonce podmínkou odboru životního prostředí pro schválení celé stavby. Vysušování mokřin by totiž ovlivnilo rovnováhu vody v lokalitě a ohrozilo by životní prostředí. „Výkresy projektu včetně zasakovacích poldrů byly navíc součástí žádosti o stavební povolení. Klienti se s nimi mohli seznámit již během koupě bytu,“ argumentuje Ptáčková.
Obyvatelé bytů si také podle ní sami měli předem prozkoumat okolí. „Toto řešení bylo součástí předchozích etap projektu, klienti ho tedy mohli vidět i fyzicky v rámci již dokončených bytových domů,“ dodává Ptáčková.
