Streetartová malba nacházející se pár desítek kroků od vstupu do metra Anděl znázorňuje pomoc lidem trpícím nejen během války, ale někdy i po skončení konfliktu. Ve válečných zónách zůstává totiž často munice, pole bývají zaminovaná a místní jsou tak v nebezpečí i několik let až desetiletí po válce.
„O válečných konfliktech slýcháváme ve veřejném prostoru v posledních měsících hodně. Tímto uměleckým dílem se snažíme ukázat jeden ze specifických, často velmi drtivých aspektů dopadu války na civilní obyvatele, který si ne každý možná uvědomí. Je to dle mého emočně hodně silná malba a dobře odráží realitu a náročnost humanitární a zdravotnické pomoci, ale také naději, kterou pacientům přináší,“ říká Sylva Horáková, ředitelka české kanceláře Lékařů bez hranic.
Zvláštní načasování
V redakci deníku Metro nás zaujalo, že se tým stojící za smíchovským muralem rozhodl o malbě informovat média teprve předevčírem. Načasování má však podle nich svůj důvod. „Byť malba jako taková byla hotová již v průběhu prosince, ještě jsme řešili technickou stránku rozšířené virtuální reality,“ vysvětluje zástupkyně tiskového odboru Lékařů bez hranic Tereza Wyn Haniaková a dodává, že malba se na Andělu nacházela již v prosinci. Až teď ale funguje speciální QR, s jehož pomocí jde malba za pomocí mobilního telefonu „rozhýbat“.
Příprava návrhu malby si v loňském roce vyžádala několik měsíců. Samotný streetart se připravoval zhruba tři týdny.
„Muselo se pracovat i s tím, že k této malbě vytvoříme rozšířenou realitu. Kolemjdoucí si mohou naskenovat QR kód a malba se jim v podstatě promění v takovou animaci. Ta ještě více objasní zobrazené téma,“ popisuje streetartový umělec Chemis a vysvětluje, že aby malba na ulici u lidí něco vyvolala, musí je oslovit na první dobrou. „Není to malba, kterou mají doma v obýváku, na kterou se můžou hodiny koukat, přemýšlet o ní a hledat v ní skrytý smysl,“ dodává Chemis, podle kterého musí tento styl umění člověka trefit do očí a ideálně v co nejkratším čase předat své poselství.
Jedenáct tisíc operací
V řadě zemí, kde Lékaři bez hranic působí, nemá tamní zdravotnický systém kapacitu nabízet možnost rekonstruktivní chirurgie, která by umožnila pacientům po úraze návrat do běžného života. Jednou z výjimek je například jordánský Ammán, kde zdravotníci ošetřují oběti konfliktů v Sýrii, Iráku a Jemenu.
Páteří místního týmu jsou čtyři ortopedičtí chirurgové, jeden plastický chirurg a specialista zaměřující se na operace dutiny ústní a také obličeje. Za posledních deset let se podařilo provést více než jedenáct tisíc operací, a to u více než čtyř a půl tisíce pacientů.
