Metro oslovilo několik expertů na čištění zdí a fasád. Jan Hrdlička z firmy Fasádní servis nejprve vysvětluje stanovisko Čepelové: „Když na to jdete obvykle a používáte vodu nebo páru, musíte přidávat větší nebo menší množství chemických čistidel. Jenže jak klesá teplota, klesá i jejich účinnost. Při teplotě nižší než pět stupňů prakticky nemá cenu se do odstraňování graffiti pouštět,“ uvádí Hrdlička. A upozorňuje, že i v mrazech fungují dvě technologie. Jde o laser a mikroabrazivní vakuové Tornado.
Ač jsou oba postupy zcela odlišné, shodně dokážou odstranit barvu ze zdi, aniž by ji poškodily – úbytek materiálu se pohybuje v řádu jednotek mikronů, což je několikrát méně než tloušťka lidského vlasu. Díky tomu mají tyto technologie široké uplatnění včetně likvidace graffiti z historických památek. Problémem pro ně nejsou vápenné omítky, které rozšířené vodní čištění znehodnocuje, ani moderní akrylové nebo silikonové fasády, ani kamenné obklady.
„Naše Tornado je německý patent. Přestože jde o mikroabrazivní systém, beze stop čistí i vysoce leštěný mramor. Díky tomu, že odstranění graffiti probíhá ve vakuové pracovní hlavici, nikde okolo nejsou žádné nečistoty,“ uvádí Hrdlička z Fasádního servisu.
Druhou zmíněnou technologii, laser, nabízí v tuzemsku například liberecká firma Sved. Ta se sama označuje za jejího průkopníka v Česku. „Na tento postup jsme přišli metodou pokus omyl, napadlo mě stříknout v dílně sprej na zeď. Původně tento stroj sloužil k čištění forem na vstřikolisy,“ popisuje začátky Libor Fechtner ze Svedu.
V zahraničí laserové čištění graffiti slaví úspěchy v italské Florencii, kde s ním začala skupina dobrovolníků zvaná Andělé krásy. Skupina již má na kontě vyčištění několika desítek památek UNESCO. Schválení památkovými úřady v EU pro odstraňování graffiti z památek UNESCO má i německý systém Tornado.
Strážce streamu
