Ačkoliv zde denně z tramvají vystupují stovky dospělých i dětí, které směřují do dvou přilehlých škol, nemají po výstupu kudy bezpečně přejít. Místo přechodu zde totiž u jedné ze stran nástupních ostrůvků najdou cestující pouze snížený chodník a vyznačený pruh pro cyklisty.
„Cestou do práce, když vystupuji na této stanici, není jak se bezpečně dostat na druhý chodník,“ stěžuje si čtenářka Hana Kindlová. „Auta nezastaví, skupiny lidí blokují výhled tramvajím, rodiče přebíhají s dětmi mezi kolejemi a chodníkem,“ dodává Kindlová.
Přechod pro chodce bychom na Ořechovce přesto našli, a to na druhé straně zastávky. Na třicet pět metrů vzdálený přechod se však vystupujícím často nechce a cestu si raději zkracují mezi kolejemi a přes silnici.
Jeden přechod stačí, další by zřejmě brzdil dopravu
Podle mluvčího dopravního podniku Jiřího Štábla se v tomto případě nejedná o opomenutí. „Při rekonstrukci jsme se řídili všemi potřebnými nařízeními a normami, podle kterých se mimo jiné nemohou přechody umisťovat v menší vzdálenosti od sebe než padesát metrů,“ vysvětluje Štábl.
Dopravní podnik tak nemůže přechod zbudovat, ani kdyby chtěl. „Předpokládám, že norma souvisí s plynulostí silničního provozu a má zřejmě svá opodstatnění,“ tvrdí Štábl.
Pokud se tedy místní rozhodnou nevyužít vzdálený přechod, měli by se raději dobře rozhlédnout. „Na rozdíl od přechodu pro chodce zde neplatí přednost před vozidly jedoucími po pozemní komunikaci,“ dodává Štábl.
