Na vlastní oči. Být na krok od koruny českých králů je magickým zážitkem

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha se pomalu noří do tmy. Čekáme v závětří nejznámějšího chrámu v České republice, až si nás vyzvedne Jan Novák, ředitel Sekce administrativní Kanceláře prezidenta republiky.

Vitrážová okna chrámu svítí, uvnitř vrcholí přípravy k poslednímu veřejnému vystavení korunovačních i dalších klenotů v tomto funkčním období prezidenta Miloše Zemana.

Ostře střežený poklad v ústřední české katedrále
„Tady je přece jen tepleji,“ vítá nás policista u kontrolního rámu, když se za námi zaklapnou těžké dveře jednoho ze vchodů katedrály a my musíme projít osobní kontrolou. Ozbrojených policistů je v katedrále dost, někteří jsou nenápadní, jiní naopak dávají varovně najevo svou přítomnost.

Pak už naše kroky míří do kaple svatého Václava. Pár hodin předtím tu majitelé sedmi klíčů otevřeli královskou komnatu, aby bylo možné vyzvednout české korunovační klenoty.

Pod dohledem ozbrojených mužů v „plné polní“ vcházíme do kaple. Do místa, které bylo vystavěno nad původním hrobem knížete Václava. Jeho lebka zahalená průsvitným závojem a zdobená korunou je v kapli také. Ale již v ochranné vitríně. Člověk se na okamžik zastaví. Více než tisíciletí staré pozůstatky muže, který se stal symbolem a současně hlavním svatým národa, nemohou nevyvolat intenzivní pocity.

Práce v rukavičkách. Není výsadou každého
Pak už se pozornost přelévá k masivnímu stolu, na kterém spočívá královská koruna, žezlo a jablko. Pověřený odborník s asistentkou přeskupují cennosti tak, aby na ně lépe viděli a mohli prověřit jejich stav. Dotek je povolený pouze v jemných bavlněných bílých rukavicích. „Prosím nefotit s bleskem, nefotit policisty a prosím také, dodržte odstup,“ připomíná Jan Novák. V duchu v tu chvíli závidíme oběma „kontrolorům“. Mohou se drahocenností dotýkat, tuhle výsadu nemají většinou ani politici a osoby, které střeží sedm jedinečných klíčů.

Proužek světla svítilny míří na hlavní kámen na čele koruny. Je jím rubelit, červená odrůda turmalínu. Až do devadesátých let se o největším drahokamu hovořilo jako o rubínu. Jeho původ je zahalen tajemstvím, nabízí se varianta, že pochází z území dnešního Afghánistánu.

Emotivní pětiminutovka ve svatováclavské kapli končí. Ještě pár rychlých snímků. Dveře katedrály se za námi zavírají. Maně v duchu parafrázuji Foglarovy Rychlé šípy: Křičte si na mě, bijte si mě, mučte si mě chlebovou polívkou! Stejně jsem nejšťastnějším chlapcem na světě. Vždyť jsem viděl korunovační klenoty!

Královské předměty K vidění jsou nejen české korunovační klenoty. Možnost vidět je trvá až do soboty 21. ledna 2023. Je sedm klíčníků, kteří otevírají vstup do Korunní komory v kapli svatého Václava. Jsou jimi prezident republiky, premiér, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, arcibiskup pražský a primas český, probošt Metropolitní kapituly u svatého Víta a primátor hlavního města Prahy. Zámky je nutné kvůli nastavení otevírat odshora dolů. Koruna, žezlo, královský kříž a jablko jsou umístěny ve vitríně od architekta Josefa Gočára. Korunu dal vyrobit Karel IV. pro svou korunovaci v roce 1347. V Praze je trvale od roku 1791. Předtím byla ve Vídni, původně byl jejím domovem hrad Karlštejn. V časech zlých se ukrývala na různých místech, například v Českých Budějovicích. Tvrzení, že kdo si korunu neoprávněně nasadí, ten zemře, výrazně posílila smyšlená scéna filmu Atentát. V něm si korunu nasadil nacistický protektor Reinhard Heydrich. Následně podlehl zraněním po útoku československých parašutistů. Návštěvníci spatří také královský plášť a především jedinečné pohřební klenoty Přemysla Otakara II.