„Vysoké teploty představují pro všechny obyvatele Prahy, zejména děti a starší či nemocné osoby, extrémní zátěž. V našem zeměpisném pásmu jsme na takové počasí nebyli zvyklí. Proto je nezbytné se v tomto období začít chovat tak, abychom si zachovali dobrý zdravotní stav. Můj osobní návod je tedy nevystavovat se v době extrémních veder přímému slunci, pít dostatek čisté vlažné vody, jíst lehká jídla, vyhýbat se alkoholu a používat kromě pokrývek hlavy i mobilní větráky vzduchu či obyčejné vějíře a osvěžovače,“ říká pro deník Metro Kateřina Schön, specialistka a vedoucí pracovní skupiny pro adaptaci na změnu klimatu na Odboru ochrany prostředí hlavního města Prahy.
Zrekapitulujete pro čtenáře deníku Metro, jaká opatření zavádí Praha, aby bylo léto pro její obyvatele i návštěvníky snesitelnější?
Hlavní město se změnami klimatu zabývá již od roku 2018, kdy byla schválena strategie adaptace metropole na změnu klimatu. Součástí této strategie jsou i takzvané implementační plány. V jejich rámci se nastavují a realizují konkrétní projekty. Ty vycházejí z opatření, která si Praha ve své strategii předsevzala.
Expertka Kateřina Schön je absolventkou VŠE v Praze.
Můžete být konkrétnější?
Opatření se zaměřují na snižování negativních dopadů klimatické změny pomocí přírodě blízkých opatření s využitím přirozených vlastností vegetace. Adaptační strategie je také zaměřena na zachování vodních, půdních a biologických složek přírody a krajiny a na zachování a obnovu ekosystémů odolných vůči změně klimatu a přispívajících k prevenci katastrof.
Pokud by se Praha nezabývala změnami klimatu a realizací opatření na dílčích projektech, tak se podle vás stane přesně co?
Vlivem extrémních teplot a zhoršené kvality ovzduší by se tepelná zátěž a negativní dopady na zdraví Pražanů dále prohlubovaly a zasahovaly větší plochu města a vyšší podíl obyvatelstva. Vyšší teploty a častější období sucha by zajisté měly negativní vliv také na stav vegetace, která v období nedostatku vody v půdě nebude mít dobré podmínky pro život a bude postupně odumírat. Větší četnost vln horka a jejich delší trvání budou umocněny efektem tepelného ostrova města. Pro citlivé skupiny obyvatel, jako jsou senioři, malé děti a nemocní lidé, budou pobyt a pohyb v rozpáleném městě představovat vysoké zdravotní riziko.
Račte vstoupit, vodu vám dolejeme.
Co nebezpečí povodní?
Ano. A to zejména riziko na malých městských povodích, podpořené vysokým podílem nepropustných povrchů a vysokým odtokem srážkových vod. Vzhledem k předpokladu, že se budou vyskytovat delší období sucha s výrazným dopadem na zásoby vody v tocích, v půdě a na množství podzemních vod, tento nedostatek může ohrozit zásobování obyvatelstva pitnou vodou a odběry vody pro průmysl a zavlažování. Všem těmto scénářům se Praha snaží předcházet.
Inspiruje se Praha v oblasti adaptace na změnu klimatu v zahraničí, například právě u zemí, které zvyšující se teploty musí řešit akutně? Pokud ano, v čem konkrétně?
Hlavní město je součástí iniciativy „Pakt starostů a primátorů pro udržitelnou energii a klima“ s cílem zapojit a podpořit města a regiony, tak aby se zavázaly ke splnění cílů Evropské unie v oblasti klimatu a energetiky. Pakt sdružuje tisíce místních samospráv. V rámci paktu se nabízí možnost sdílení dobré praxe s ostatními signatáři, možnost propagace svých aktivit na webu paktu a širší možnosti jejich financování.
Existují nějaká adaptační opatření, která je možné realizovat pohotově a ad hoc? Vyjma tedy kultivování modrých a zelených ploch, které si žádají významné investice a spoustu času na realizaci?
Určitě ano. Mezi rychlejší opatření lze zařadit například mlžítka, která se montují na vybudovanou infrastrukturu pitné vody. Ideálním stavem je naplnění všech opatření, která si město stanovilo, a to na celém jeho území. K projektům se však vážou finanční prostředky na jejich realizaci, které jsou nemalé. Náš odbor proto současně aktivně pomáhá vyhledávat způsoby financování adaptačních projektů či záměrů.
Už jsme to trochu nakousli. Jaký systém Praha momentálně uplatňuje, co se týče hospodaření s vodou?
Je schválen dokument Hospodaření se srážkovou vodou na území hlavního města Prahy. Aby došlo k reálnému naplňování, náš odbor pořádá řadu školení, kam se zapojují nejen městští investoři, ale především projektanti a realizační firmy. Věříme, že díky navrhovaným opatřením, jež maximalizují přírodě blízká řešení a využití srážek v místě spadu, budou tato řešení udržitelná v budoucnosti. Tomuto faktu přispívá i zájem nejen ze strany investorů, ale i realizujících firem.
Existuje nějaký způsob, jak může v tomto směru městu pomoci „obyčejný Pražan“?
Každý občan může, a dokonce by měl, přispívat zodpovědně k situaci, která změnou klimatu ve městě nastává. V rámci adaptačních opatření se jedná zejména o maximální zachycení a využití srážkové vody, výsadbu zeleně, včetně vegetačních střech, nebo realizaci vodních prvků, které napomůžou zmírňovat dopady a rozšiřovaní tepelného ostrova. Velký potenciál k tomu nabízí zejména vnitrobloky, které jsou nejvhodnějšími místy pro realizaci adaptačních opatření právě tvorbou příjemné oázy pro relaxaci obyvatel výsadbou zeleně, s využitím srážkové vody na zálivku či realizací komunitních zahrad.
A dál?
Pokud nebudeme hovořit pouze o adaptačních opatřeních, ale i o takzvaných mitigačních, tedy o těch, která předcházejí prohlubování změn klimatu, opravdu každý z nás se může svým přístupem zapojit. Mezi taková opatření patří zejména omezování využívání motorových vozidel tam, kde je dostupná městská hromadná doprava či existuje docházková vzdálenost, instalace udržitelných zdrojů energie, třídění odpadu či jeho maximální recyklace.
Vychovává nějak Praha své obyvatele k tomu, aby se chovali více ekologicky?
Náš odbor pořádá v oblasti environmentálního vzdělávání řadu programů, které mají za cíl zodpovědné chování k přírodě již od útlého věku. Další formou je vypisování grantů, k podpoře realizace projektů z oblasti životního prostředí pro občany či občanská sdružení. V neposlední řadě odbor vytváří mnoho metodických a podpůrných pomůcek pro realizaci opatření ze strany Pražanů.
Dokázala byste zmínit nějaký projekt nebo opatření, které se k vaší nelibosti neuskutečnily a v metropoli chybí?
V rámci současného implementačního plánu je v zásobníku projektů již téměř čtyři sta. V současné době probíhá aktualizace zásobníku a my nyní víme, že dojde k výraznému nárůstu. Jak již bylo řečeno, s adaptačními projekty jsou spojeny také finanční zdroje. My však věříme, že díky aktivnímu vyhledávání pěněz a politické podpoře ze strany rady hlavního města Prahy dojde k uskutečnění všech projektů. A to dříve či později.
