K nejbližšímu skútru jsem se trmácela patnáct minut pěšky. To bylo asi největší minus, které jsem si ze své první zkušenosti se sdílenými elektroskútry firmy Antees odnesla. Můj test začal jednoduše. V aplikaci jsem si našla nejbližší skútr v okolí a pak se k němu vydala. Vřele doporučuji si zážitek naplánovat na nějaký volnější den, nikoli na situaci, kdy spěcháte. Proč jsem se musela ulicemi hlavního města procházet tak dlouho? Je to způsobeno hlavně tím, že je po Praze Antees skútrů zatím jenom sto. Aplikace dále ukazuje, jakou má vozítko barvu. Modré má v kufru jednu helmu, bílé dvě. To se mi v aplikaci ale vůbec neukázalo.
Po cestě k vybranému skútru jsem si ho radši v aplikaci zarezervovala, aby mi s ním někdo jiný neujel. V dáli jsem pak už viděla tmavě modré jednostopé vozidlo s bílým nápisem na boku, které stálo zaparkované vedle supermarketu.
Na místě bez komplikací
V apce jsem potvrdila, že jsem už na místě, a na telefonu mi naskočily instrukce. Jako první bylo potřeba ověřit, že je skútr v pořádku a způsobilý k jízdě. Byl. Pak už jsem se jen přesunula ke kufru a zmáčkla červené tlačítko. Otevřela se zadní část, v níž byla helma. Nasadila jsem si ji na hlavu a sedla si na skútr. Nejtěžší bylo sundat vozidlo ze stojánku, aplikace však po celou dobu jízdy nabízela instrukce, což mě jako začátečníka zachránilo.
Uvnitř každého sdíleného elektroskútru se nachází helma.
Firma návod nabízí všem uživatelům po dobu pěti jízd. Nahrazuje to takzvanou skútr školu, kterou dříve nabízel předchůdce BeRider. Osobně bych však podobnou lekci s odborníky velice ocenila. Přece jen bych se cítila bezpečněji než s pouhým návodem.
Zbytečná útrata
Po sesazení stojánku jsem mohla vyjet. Jízda sama o sobě byla příjemná a vozidlo jezdí poměrně rychle. Jde tak o skvělý způsob, jak se vydat do víru velkoměsta a vyhnout se možným kolonám. Po pěti minutách jízdy jsem v aplikaci klikla na políčko, že chci jízdu ukončit. Zase, bylo velmi těžké skútr celou vahou dát na stojánek. Zabralo mi to zhruba dvě minuty a stále se mi odečítaly peníze.
Dezinfekce není priorita
Velké minus dávám hygieně. Helmu jsem na hlavě měla pět minut a velmi jsem se zpotila. Při letním počasí se ani nic jiného nedá očekávat. V kufru nebylo k dispozici ani žádné čistítko, ani klasická dezinfekce. Na řídítkách a v helmě logicky bývá nejvíce bakterií, které by si asi nikdo nechtěl přitáhnout domů. Řešila by to kapesní dezinfekce v kufru, která stojí pár korun. Nebo jsem měla mít s sebou nějakou kuklu na hlavu? Chápu, že se firma soustřeďuje na kurýry, ale na hygieně svých zákazníků by šetřit neměla.
Po ukončení jízdy už jsem jen skútr vyfotila, v jakém je stavu, a fotografii odeslala do aplikace. Za celkových sedm a půl minuty půjčení se mi odečetlo z kreditů čtyřicet pět korun. I přes to dál preferuji hromadnou dopravu.
Na druhou stranu, po první registraci se vám do aplikace načte sto korun a první minutu máte zdarma. Pokud ale začínáte jako já, nestihnete se ani rozkoukat. Každá další minuta stojí šest korun, což už se zas tak výhodně netváří. V apce je mimo jiné vidět, kolik kilometrů má skútr dojezd. Při jeho vybití se doporučuje najít nejbližší nabíjecí zónu. Za každé zastrčení do zásuvky dostanete dalších čtyřicet korun, které se vám přičtou. Tu jsem ale nehledala, jelikož byl skútr nabitý. Firma Antees chce apelovat na to, aby se z nabíjení skútrů stala rutina a zabránila tak opakovanému vybíjení vozidel. Což se mi zdá fajn způsob.
Celkově sdílené skútry hodnotím jako prima tip na zážitek, ale prozatím asi jen pro jednoho. Bílé skútry pro dva se v aplikaci neobjevují. Doporučuji si s sebou vzít vlastní helmu nebo kapesní dezinfekci. A taky si vybrat den, kdy nikam nebudete pospíchat. Dochůzková vzdálenost ke skútru může být delší. A pozor na první minutu zdarma. Ať se stihnete rozkoukat.
