Praha 4 obnoví zaniklé lesní divadlo v Krči, kousek od něj už hlídkuje sova

Lesní divadlo Původní krčské lesní divadlo bylo otevřeno v roce 1913 na pozemku statkáře Welze. Tehdy stálo na jiném místě, o něco dále, pozemek s původním divadlem ale patří soukromému vlastníkovi. Lesní divadlo bylo populární zejména v období první republiky a zahrál si v něm mimo jiné i Rudolf Hrušínský. Divadlo podnítilo vznik podobných divadel v Řevnicích a Braníku. V programové nabídce byly klasické i dobové hry, operety a zpěvohry a také představení pro děti. Naposledy se v něm hrálo v roce 1951.

„Minulý režim zanechal kulturní stánky v Praze 4 v neutěšeném stavu. Praha 4 tuto situaci postupně napravovala. Je tedy logické, že dochází i k obnově myšlenky na navrácení přírodního divadla, i když v jiné formě, podobě a na jiném místě,“ uvedl starosta Pavel Caldr. Letos chce nechat městská část zpracovat ideový návrh, umístění točny v parku u zámečku a projektovou dokumentaci. Kdy by se konkrétně se stavbou začalo, zatím není jasné.

V Krči vypustili do přírody sovu

Do vzdušného prostoru nad původním divadlem se včera vrátil kalous ušatý. Jako mládě ho našli Pražané pod zničeným hnízdem a předali ho do péče ošetřovatelům záchranné stanice. Odborníci se o sovu několik měsíců starali a připravovali ji na návrat zpět do volné přírody. 

Sova byla nalezena v květnu ve velmi zuboženém stavu, byla podvyživená a bez lidské pomoci by zcela jistě nepřežila. Po uzdravení cvičila ve specializované rozlétávací voliéře svá křídla, schopnosti lovu a získávala kondici, kterou potřebuje pro přežití v přírodě. „Od začátku letošního roku Záchranná stanice Lesů hlavního města Prahy přijala do své péče již 2000 zvířecích pacientů a z toho 18 sov,“ uvedl náměstek primátora Jiří Nouza.

Kalous ušatý Kalous ušatý patří spolu s puštíkem obecným mezi nejčastější sovy, které mohou Pražané v hlavním městě zahlédnout. Své jméno získal podle „oušek“ na hlavě, která jsou tvořena chomáčky peří. Loví především brouky, hraboše a myši a někdy si troufne i na potkana. Když se přitiskne ke kmeni stromu, je díky svému ochrannému zbarvení rázem takřka neviditelný. Na jaře mohou lidé kalouse zaslechnout, jak se pokouší upoutat pozornost samičky tleskáním křídel o sebe.