Návrh zákona navrhuje vybírání poplatku buď formou uzavřené smlouvy, nebo zavedením místního poplatku. Třetí způsob, který používá Praha a který je založen na rozpočítání poplatku podle obyvatel konkrétní nemovitosti, by byl zrušen. Praha by tak musela uzavřít podle počtu trvale hlášených osob na svém území zhruba 1,25 milionu smluv, nebo vyhlásit nový místní poplatek pro 1,25 milionu obyvatel Prahy. To je podle náměstka primátora Jiřího Nouzy (TOP 09) z praktického hlediska neúnosné. Prahu by stálo jen rozesílání upozornění na povinnost zaplatit poplatek místo současných 2,1 milionu skoro 17 milionů korun.
Změna by znamenala diskriminaci obyvatel s trvalým pobytem
„Jsme si vědomi toho, že většina obcí v České republice má zaveden místní poplatek. Nicméně na území Prahy by zavedením místního poplatku vznikla neúnosně náročná evidence vedoucí k vyšším administrativním, mzdovým i finančním nákladům při současném snížení účinnosti výběru,“ upozornil Nouza.
Pro magistrát by to rovněž znamenalo zvýšit počet úředníků, přitom by se údajně snížila efektivita výběru poplatků. Změna by podle vedení Prahy navíc znamenala diskriminaci obyvatel s trvalým pobytem. Ti by totiž platit museli, zatímco lidé s trvalým bydlištěm mimo Prahu nikoliv - těch je nyní na 400 tisíc. Výše poplatku se nyní odvíjí od počtu osob žijících v dané nemovitosti. „Finančně a časově náročné by bylo též zavedení nového počítačového programu, bez něhož správa poplatku není možná,“ dodala mluvčí.
MŽP vyzývá k respektování právě probíhajícího legislativního procesu. „V termínu (tedy do 18.11.) zaslané připomínky budou v rámci mezirezortního připomínkového řízení Ministerstvem životního prostředí řádně vypořádány,“ sdělila ČTK mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Praha dá na svoz odpadu ročně 1,2 miliardy korun. Na poplatcích vybrala v roce 2013 zhruba 705 milionů a účinnost výběru byla asi 90 procent.
Strážce streamu
