Při záchranné akci vlezl do Vltavy ten lehčí, kolega mu pak udělal čaj

Nad ránem přijali oznámení, že je nedaleko lodi Hermes slyšet zoufalý křik o pomoc. S baterkou se strážníci vydali zjistit, kdo volá.

Co se tam stalo?
Tomáš Faron: Dvě stě metrů od lodi Hermes stál ve vodě muž. Měl na sobě jen tričko a rifle. Kus od něj visel na zdi nad Vltavou nahý muž. Kde se tam vzali a co tam dělali, nevíme. To prošetřuje policie.

Šlo je zachránit ze břehu?
Josef Ehl: Nešlo. Jeden muž byl ve zdi zaklíněný a druhý stál ve vodě tak promrzlý, že nemohl chytit provaz, který jsme mu házeli. Navíc při pokusu chytit lano podklouzl a unášel ho proud.

Do vody tak musel i jeden z vás. Kdo šel?
J. E.: Já jsem o něco lehčí, zatímco kolega má větší sílu. Šel jsem tedy já. Sundal jsem si výstroj, která má asi deset kilo, vysílačku a tak dál, aby mě proud také nestáhl, a jen v bundě a kalhotách jsem se pro muže brodil.

Záchranka se pak o muže postarala. Kdo se postaral o vás?
T. F.: Já kolegu odvezl na služebnu. Když si dával sprchu, tak jsem mu udělal alespoň teplý čaj.

Byla to vaše první záchrana života?
T. F.: Ne. Dvakrát už jsme i někoho oživovali. Asi před rokem jsme použili defibrilátor, na jednom člověku se tenkrát při oživování střídali hned čtyři strážníci. Dotyčný přežil. Ale už jsme byli taky u případu, kdy ani oživování nepomohlo.

Kde jste se první pomoc naučili?
J. E.: Už při prvotním výcviku, když jsem nastoupil do služby. Dvakrát do roka chodíme i na kurz. Každý strážník v Praze si vyzkouší masáž srdce na figuríně. Trénujeme oživování i na figurínách, které jsou velké jako dítě.

Pokud už se člověk nachomýtne k podobnému případu, má se pokoušet o oživování?
T. F.: Nejdříve ať zavolá pomoc. Dispečeři dokážou člověka po telefonu navést, co má dělat. Jak se masáž srdce dělá a tak dále.

A co dělat, pokud člověk uvidí bezvládné tělo ve vodě?
T. F.: Tady je to individuální. Pokud má oběť přes sto kilo a dotyčný není žádná těžká váha, je nesmysl pro někoho skákat.