Rezavé žlábky ze stanic mizí. Čůrání v metru je už víc nóbl

Čůrací žlábek, nepříjemný zápach a postarší dáma trhající ve své kukani toaletní papír na útržky. Tak vypadala ještě před pár lety téměř každá toaleta v pražském metru. Pak se ale dopravní podnik pustil do modernizace, dal většinu z nich do pořádku a teď sbírá pozitivní ohlasy. Třeba na Facebooku organizátora dopravy Ropid, který na stoupající úroveň záchodků upozornil.

„Nedávno jsem byl na Můstku, urgentně jsem potřeboval na WC a o opravách jsem vůbec netušil. Takže jsem byl příjemně překvapen prostředím a hlavně čistotou, díky moc,“ napsal uživatel Vratislav Šálek. Modernizace před pár lety začaly právě ve vestibulech Můstku A i B. Postupně došlo na střed Václavského náměstí, ale i na výstup směrem na Jungmannovo náměstí.

Na Petříně WC nechtějí Hlavní město zatím nenechá za zhruba 16 milionů korun postavit budovu zázemí a veřejných toalet ve Strahovských zahradách na Petříně. Radní si neschválili tisk, kterým měli potvrdit výběr stavební firmy. Proti záměru protestuje část místních obyvatel, kterým se nelíbí ani zpřístupnění vinice a vybudování vchodu z ulice Úvoz.

„V posledních dvou letech se modernizované toalety objevily na lince A například na Skalce, Náměstí Míru či na Staroměstské. Na lince B je najdete například u Anděla (vestibul Na Knížecí), na Palmovce či nejnověji po dokončení výměny eskalátorů na Karlově náměstí (vestibul Karlovo náměstí). Také na céčku jsou nové toalety na dvojici významných přestupních uzlů – na Vltavské a také ve stanici I. P. Pavlova,“ vyjmenovává Ropid.

Žlábkům pokrytým rzí a starým zdemolovaným kabinkám, na které si cestující nezřídka stěžovali, odzvoní také ve stanicích Jiřího z Poděbrad, Radlická, Nové Butovice, Hůrka a Lužiny. Právě zde nyní probíhají práce. Moderní toalety mají pak po rekonstrukci vždy jednotný vzhled. U vstupu jsou označeny žlutě, červeně či zeleně, tedy barvou linky, v jejíž stanici se nacházejí. Poplatek za vstup je desetikoruna. „Poplatek pomáhá, aby toalety nebyly stále obsazené a využívané k jiným věcem, než ke kterým slouží,“ vysvětluje smysl vstupného Ropid. Výši částky za vstup na záchodky v metru určuje pražský magistrát.

Pihou na kráse moderních toalet v metru není však podle řady cestujících poplatek, ale fakt, že jej nelze hradit kartou. Nejsou zde totiž umístěny platební terminály. Kvapným krokem přicházející cestující, kterého při cestě MHD přepadla malá či velká potřeba, musí vždy projít přes turniket. A pokud nemá desetikorunu, dvacetikorunu či padesátikorunu, musí před průchodem použít měničku. Ta je na rozdíl od terminálu na každém moderním záchodku. Rozměňuje papírové bankovky ve výši sto a dvě stě korun.

Podle Pavla Kohouta, který si k diskusi také přisadil, je u záchodků v metru problém s otevírací dobou. „Když člověk jede ráno do práce nebo večer z práce a příroda zavelí, je těžké nějakou toaletu sehnat,“ napsal Kohout k záchodkům.

Do těchto zařízení však provozovatelé toalet obtížně shání personál i na nynější otevírací dobu. Ta je obvykle od šesti do jednadvaceti hodin a odpovídá tak dvěma směnám standardní pracovní doby. „Bez obsluhy a úklidu nelze toalety ponechat,“ reagoval Ropid.

Každý zmodernizovaný záchod je mimo jiné vybavován také přebalovacím pultem, kamerami, navigačním systémem pro nevidomé i telefonem. Jak loni informoval firemní časopis dopravního podniku DP kontakt, neutěšený stav veřejných toalet v metru býval způsoben nejen stárnutím vybavení a zařízení, ale také vandalismem nepřizpůsobivých občanů. Historicky nejdražší rekonstrukcí dosud prošla první z dvojice toalet na podzim roku 2014 ve stanici metra Můstek. Stála tehdy čtyři a půl milionu korun.