Rozhovor: Uvažuji o dětech, možná jedno adoptuji, říká Aneta Langerová

Aneta Langerová V červnu 2004 se stala první vítězkou soutěže Česko hledá Superstar. Ještě na podzim toho roku vydává debutovou osminásobně platinovou desku Spousta andělů. V roce 2007 vydává album Dotyk a v roce 2009 desku Jsem. V současné době ji můžete vidět v muzikálu Plantáž, termíny představení naleznete na stránkách divadla.

Nově hrajete v muzikálu Plantáž, což je moderní adaptace Čechovova Višňového sadu od Davida Gieselmanna s písničkami Tomáše Poláka z Mig21 a Xindla X. Jak jste se k tomu dostala?
S tím přišli lidi z Divadla Letí. Přišli za mnou, Tomášem Klusem a dalšími dvěma našimi kamarády s tím, že by chtěli, aby to bylo založený na reálných základech. A aby tam hráli lidi, kteří spolu opravdu kamarádí a znají se. Pak to dopadlo trošku jinak. Tomáš na to bohužel neměl čas, ale pořád se tam navzájem docela známe. Když mě oslovili, trochu jsem se zhrozila, protože jsem neměla žádnou zkušenost s hraním. Oni mě ale uklidnili, že se tam bude i trochu zpívat. Řekla jsem, že to můžeme vyzkoušet, ale že jim nemůžu nic slíbit. A pak se začalo zkoušet a mě to bavilo. Je to prostě nová zkušenost. Dost důležitá i v tom, že se možná konečně naučím mluvit nahlas na pódiu. (směje se)

Nabídek na muzikál jste v minulosti dostala vícero. Proč jste přijala zrovna a jenom tuhle?
Plantáž nestojí jenom na písních. A je to téma, které je mi velmi blízké. Jako každý mladý člověk řeším, jak tady na tom světě přežít a jestli život v komunitě je řešením nebo ne. A teď nemyslím jenom komunitu lidí, kteří se náhodně potkají a jedou spolu někam na statek, jako v té hře, ale společenství celkově. Všechno dnes hodně funguje přes Facebook a podobné věci. Zároveň kolem sebe vidím, že i marihuana, o kterou v tom představení taky jde, je často používaná věc. A sama s tím tak trochu bojuju, jestli je to správně a do jaké míry. Je zajímavé to pozorovat. Zaujalo mě i to, že se ty postavy ocitají v situaci, kdy jim mizí nějaké ideály, což se mi teď dělo hodně často.

Jste pro legalizaci marihuany?
Je to jako s alkoholem či s jinými návykovými látkami podobného druhu, a to alkohol je podle mě možná i nebezpečnější. Když to člověk přežene, zničí ho to.

Vy jste před dvěma lety otevřeně promluvila o svojí sexuální orientaci. Zaregistrovala jste následně nějakou změnu ve vnímání svojí osoby?
Změna možná přišla, ale spíš jenom pozitivní. A to v tom, že najednou lidi viděli, kdo jsem a jak to je. Já jsem to vnímala pozitivně. Když se v takových věcech člověk uvolní a může se chovat podle toho, jak to v životě má, je to podle mě z něj cítit.

Například Yemi AD je velkým veřejným zastáncem adopce u homosexuálních párů. Měla jste i vy potřebu vystoupit veřejně ve prospěch práv a zájmů homosexuálů?
K určitým věcem hledám vlastní postoj a dokud ho nenajdu, tak bych to ráda nechala být. Je samozřejmě blbost vycházet na veřejnost s něčím, o čem nejste stoprocentně přesvědčen. Ale zúčastnila jsem se například bratislavské Pride Parade, protože Slovensko je na tom v tomto ohledu o poznání hůř než my. Jednalo se tam o podporu registrovaného partnerství, s nímž jsou spojené základní věci, že když vás třeba odvezou do nemocnice, tak váš partner bude mít přístup k informacím o vašem stavu. To se na Slovensku neděje, proto mi přišlo zásadní tam jet a něco k tomu říct. A ten pochod byl krásnej. Bylo tam plno lidí a to ne jenom homosexuálů, ale hlavně heterosexuálů, kteří je přišli podpořit.

Jaký je tedy váš konkrétní názor na možnost adopce u homosexuálů?
Podle mě by to mělo být vnímáno tak, zda to dítě jde do rukou člověka, který bude schopen se o něj postarat a dát mu, co potřebuje. Samozřejmě když to budou dvě ženy, může tam chybět mužský faktor a naopak. Ale těch dětí v děcácích, které by díky tomu mohly najít domov, je tolik, že můj postoj je pozitivní. Určitě tam mají skvělý vychovatele, ale znám to od svých synovců a neteří, že dítě opravdu potřebuje tu pozornost denodenně a nonstop. Čili můj postoj je ano, mělo by to být povoleno.  

Vy sama o dětech uvažujete?
Samozřejmě, že o nich uvažuju. A uvažuju jak o svých vlastních, tak o adopci nějakého dítěte, které ten domov nemá a postrádá ho.

Rozhovor najdete v dubnovém vydání magazínu Men Women Only, které vychází v úterý 10. dubna Dubnový magazín je plný zajímavých témat: Chybovat je lidské. Penicilin, dynamit nebo suchý zip. I toto jsou vynálezy, které vznikly omylem "Divadlo a fotbal? Skoro to samé" Ladislav Hampl, hvězda Divadla na Zábradlí a Okresního přeboru, v rozhovoru nejen o řevnivosti mezi herečkami. V utajení před tabulí. Byli jsme falešnými učiteli. Zbaštili nám to studenti. Nejlepší kamarádky, nejhorší kolegyně. Proč si ženy dělají v kancelářích peklo? A proč řeší konflikty v práci jinak než muži? Drsné holky na kolečkových bruslích. Navštívili jsme trénink roller derby týmu. O co v tomhle sportu jde? Podívejte se na seznam distribučních míst, kde si můžete magazín zdarma vyzvednout. Magazíny si můžete v elektronické přečíst i na našem webu. Můžete si přečíst mužskou i ženskou část našeho magazínu.