Kdysi sídlil, myslím, že v Italské ulici, podnik Teplotechna. Velký Nápis nad vchodem činžovního výstavního domu na Vinohradech. Legrační bylo, že klenbu nad vchodovými dveřmi drželi dva velcí kamenní siláci, oblečeni pouze v bederní roušku. V létě i v zimě. Nebylo divu, že jim bylo teplo i v lednu, když hlídali Teplotechnu.
Že se vyplácí vzhlížet při chůzi před sebe nebo nahoru, jsem se přesvědčil nedávno. Jednak jsem byl svědkem toho, jak se pán natolik zabral do čtení displeje mobilu, že to napálil přímo do sloupku s dopravní značkou. Stalo se na Smíchově ve Štefánikově ulici. Málem přišel o dioptrické brýle. Vždy jsem si myslel, že podobné scény jsou jen v béčkových filmech. Nejsou. Jsou ze života. Kdyby pán nečučel do mobilu a šel v tu chvíli v Nuslích po Táborské ulici, možná by si všiml jedné neobvyklosti.
Na jiném výstavním činžovním domě tu jakýsi silák podpírá balkon. Proč ne? Jenže když jsem si ho začal pozorněji prohlížet, něco mi na tom muži nesedělo. Vypadal jako permoník, přes hlavu kapuci a v pravé ruce lucerničku. Nějak tak bych si představoval kutnohorského havíře. Jenže tento „havíř“ má kromě kapuce a vousu přes rameno pytel a v levé ruce drží svazek klíčů. Možná šperháků. Hned mě napadlo – zloděj! Jenže současně jsem si položil otázku, proč by stavitel a případně majitel chtěli mít na domě symbol zlodějiny.
Nepřišel jsem na to. Jestli na to přijdete vy, dejte mi vědět. Díky.
PRAHA? AHA!
Strážce streamu
