Temná zákoutí
Motorový vůz číslo 152 měl zvláštní osud. Na jeho bok v roce 1917 namalovali po sedmnácti letech běžné služby na pražských kolejnicích obří bílý kříž a vnitřek uspořádali tak, aby v podélném směru mohl vozit čtyři rakve. Pohřební tramvaj nebyla rozhodně jen v legendách. Do ulic Prahy vyjela 22. října 1917 poté, co se tak rozhodlo vedení města. Koně včetně povozů sloužili na válečné frontě a ve městě byl nedostatek prostředků, jak dostat zemřelé vojáky na vojenské hřbitovy. Když už tramvaje mohly vozit zraněné, potraviny nebo třeba uhlí či odpad, proč ne mrtvoly.
Praha převoz mrtvých řešila už od roku 1912 poté, co byly zbudovány hřbitovy v Ďáblicích a Hostivaři. „Elektrické podniky se inspirovaly především v italském Miláně. Protože tamní nový hřbitov – Cimitero Maggiore – byl od původního vzdálen asi sedm kilometrů, ukázalo se jako nezbytné zajistit k němu i potřebné dopravní spojení pro nebožtíky a pozůstalé,“ píše se v knize Nová tajemství Prahy, kterou v roce 2019 vydala Grada. Kapitolu o černé tramvaji doplnil svými postprodukcemi grafik Adam Bartas, s jehož svolením je publikujeme i na našem webu Metro.cz.
Tramvaj s nebožtíky přijíždí na hřbitov v Miláně, píše se rok 1915.
V Itálii měli pohřební tramvaj uzpůsobenou tak, že dokázala obsloužit hned dva pohřby najednou. Byla rozdělena na dvě části, přičemž v každém oddíle bylo místo na jednu rakev a lavice pro osm truchlících. Věnce se odkládaly nahoru, stejně jako kufry. Duchovní měl v tramvaji svou vlastní kabinku. Tramvajové koleje v Miláně přitom vedly přímo na hřbitov. Podobně na tom byly i tramvaje v Římě a třeba i v Buenos Aires, podívejte se na galerii ke článku.
Takto „funerálně vychytanou“ tramvaj ale Praha neměla. Plány zhatila první světová válka a město později řešilo spíše masivní odvoz mrtvol z nemocnic. Zkušenosti přitom už dráhy měly, existovalo osmnáct sanitních tramvají, které vozily zraněné z nádraží do špitálů. Do zmíněného přestavěného vozu se vešli čtyři nebožtíci, přičemž se rakve obsluhovaly výklopnými bočnicemi. Kříž měla nejen na boku, ale i na kulaté svítilně na střeše. Tramvaji se říkalo Černá Máry a v Praze do 17. června 1919 převezla 1042 mrtvých vojáků. Zajímavostí je, že poté vůz sloužil ještě jedenáct let v běžném provozu. Samozřejmě znovu přestavený a přelakovaný, kříž na střeše vystřídala číslice.
