Pocta francouzské haute couture a zároveň zkušené české profesorce. Tak by se dalo ve stručnosti popsat téma výstavy Vive la France – kolekce patnácti vybraných modelů studentek a studentů Ateliéru designu oděvu a obuvi UMPRUM. Jejich díla jsou nyní k vidění v Českém centru Paříž, které se nachází v centru této francouzské metropole.
“Výstava se koná v rámci přehlídky s názvem Paris Design Week + Maison & Objet. Díla spojuje velmi důkladná příprava a provedení. Jednotlivým kolekcím předcházely podrobné rešerše. Navrhované modely byly následně tvořeny s odkazem na zpracování haute couture s důrazem na řemeslo a velký podíl ruční práce,“ říká pro deník Metro mluvčí UMPRUM Kamila Stehlíková. Inspiračních zdrojů bylo podle ní nepřeberné množství. Uvést lze například kolekci, jež je inspirovaná životem a dílem oblíbeného mima Jeana-Baptista Deburaua, moderním baletem a prací Maurice Béjarta či osobnostmi, jako je Sidonie-Gabrielle Colette.
„Na tématu inspirovaném Francií pracovala vedoucí Liběna Rochová se svými studenty po dva semestry. Součástí výstavy je i pocta této profesorce, která ateliér vedla až do letošního zimního semestru po dlouhých patnáct let. Nejen díky tomu se můžou představit celistvou, myšlenkově i řemeslně precizně propracovanou kolekcí,“ dodává Stehlíková s upřesněním, že fotodokumentace části kolekce se ujal i prestižní módní časopis Vogue.
Rochová své studenty vždy vedla k tomu, aby se po dokončení školy byli schopni uplatnit jak v módním průmyslu, tak ve vlastní tvorbě. Velkým přínosem pro začínající návrháře je tedy i možnost pravidelně prezentovat své práce nejen na prestižních akcích doma, ale i v zahraničí,“ uvádí do kontextu Stehlíková.
UMPRUM.wav
Za díly studentů uměleckoprůmyslové vysoké školy, jak už bylo zmíněno, nemusíte nutně jezdit jen do zahraničí. I když je pravdou, že si jejich další aktuální výstava s názvem UMPRUM.wav před časem původně odbyla premiéru v italském Miláně.
“Náš projekt se po úspěšné prezentaci na milánském design weeku představí na přehlídce Designblok 23 ve Studiu hrdinů Veletržního paláce, a to začátkem října. Multižánrový projekt nabízí cestu, jak pochopit strukturu hudby a získat na zvuk a hudební nástroje jiný pohled. Jedná se o výsledek dlouhodobé spolupráce designérů, předních českých hudebníků a teoretiků hudby,“ popisuje Stehlíková.
Instalace UMPRUM.wav vychází ze spolupráce různých ateliérů školy s řadou dalších odborníků. Hlavní impulz vzešel z Ateliéru produktového designu, který vedou Michal Froněk s Janem Němečkem. Oba mají k hudbě velmi blízko, Jan zpívá ve sboru a hraje na kytaru a Michal se sám označuje za audiofila, který propadl systémům reprodukce hudby a vintage elektronice.
„Se svými studentkami a studenty se zabývali teorií hudby, podobami zvuku a připravovali se pro řešení komplexního designového problému, jakým je vytvoření nových hudebních nástrojů a sound designu. Na konci celého tvůrčího procesu vznikly funkční akustické nástroje, které unikátním způsobem rozvíjejí základní archetypy strunných a dechových instrumentů,“ doplňuje Stehlíková.
„Například Karolína Vintrová vycházela ve svém minimalistickém nástroji z podoby didgeridoo, které se v jejím pojetí obtáčí a objímá lidské tělo. Ivo Jedlička se nechal inspirovat monochordem, na němž Pythagoras sledoval spojitosti mezi hudbou, matematikou a astronomií. „Z pěti vystavovaných nástrojů mám asi nejraději varhany Miloslava Chytila, které sestrojil z různých, do hudebních tónů vyladěných plastových odpadních trubek, které pohání běžný dílenský kompresor,“ říká Froněk.
Never Sol
Že se jedná o projekt, který má šanci nalézt uplatnění i v hudebním světě, dokazuje spolupráce s různými hudebníky. „Na UMPRUM jsem se setkala s velmi šikovnými studenty a tvůrci. Měly jsme možnost se Sárou Jedličkovou s nástroji zkoušet a následně je v Soundsquare nahrát. Mnoho z nich je zvukově krásných, třeba varhany, plech nebo všechny strunné nástroje, ale nechci nic opomenout,“ hodnotí spolupráci s Ateliérem produktového designu hudebnice a skladatelka Sára Vondrášková, která vystupuje pod uměleckým jménem Never Sol, a dodává: „A není to rozhodně jen o vzhledu, jejich zvukový charakter je sám o sobě silný a výrazně inspiruje k následné tvorbě. Samply jsem využila v rámci nahrávek pro Milán a v budoucnu je velmi ráda využiju i ve vlastní tvorbě.“
