Ošklivé reklamní cedule, rušivé plakáty všech barev a velikostí či nesourodé typy veřejného osvětlení, košů nebo laviček. To vše vytváří v ulicích hlavního města takzvaný vizuální smog – nesourodý „maglajz“, který je pravým opakem kultivovaného veřejného prostoru. „V posledních dnech můžeme sledovat, že v souvislosti s omezením kulturního života určitá část vizuálního smogu, především v podobě plakátů, zmizela tak nějak sama. Některá místa působí vyprázdněně až příliš. Je to příhodná doba, aby město přikročilo k přiměřené regulaci reklamních ploch,“ upozorňuje pro deník Metro Michal Lehečka ze spolku AutoMat.
Právě období klidu způsobeného koronavirovou epidemií se rozhodla využít také parta kolem projektu s názvem Přidej se a strhni to. Ta nyní nabírá deset zarputilých jedinců, kteří se nenechají lehce odradit a chtějí s pražským vizuálním smogem něco dělat. „Každý z nich si vezme na starost jednu nelegální reklamu ve svém okolí a bude se snažit přes komunikaci s úřady se jí zbavit. Každý bude řešit svůj případ, ale zároveň si budou navzájem radit, pomáhat a konzultovat mezi sebou,“ popisuje na Facebooku zakladatel projektu Zdeněk Jahn.
Kolem boje s vizuálním smogem se toho v poslední době v metropoli odehrává opravdu hodně. Radní po vzoru Berlína nebo Drážďan zadali před několika dny k vypracování takzvaný Katalog doporučených prvků veřejných prostranství. Po jeho následném schválení by si výhledově každá večerka už nemohla zvolit libovolnou poutací ceduli, zmizely by nevzhledné lavičky či desítky různých typů odpadkových košů. Deník Metro v této souvislosti oslovil radního pro správu majetku Jana Chabra, který se nejednou nechal slyšet, že dennodenní setkávání s nevkusnými reklamami a neladícími barevnými poutači může poškozovat psychiku Pražanů. „Nechceme jít cestou zákazů a nařízení, naopak bychom rádi zapojili i veřejnost a podnikatele a pravidla nastavili tak, aby respektovaly zájem všech. Vnímání estetického aspektu může být velice subjektivní. I proto jsme se rozhodli pro spolupráci s odborníky z Institutu plánování a rozvoje,“ říká Chabr a doplňuje, že by se vzniklá pravidla zahrnula do nájemních smluv na pronájem městských nebytových prostor.
Praha si půjčuje nápady od měst jako Sao Paulo či metropolí v USA, kde je venkovní reklama soustředěná hlavně na dálnicích.
Kultivace veřejného prostoru
|
