Vtipy i smutek. Tak se lidé loučí s ikonickým holešovickým viaduktem

Sbohem a díky za pomoc vlakům. Tak se obyvatelé Holešovic loučí s viaduktem, který byl po 130 let součástí Buštěhradské dráhy. Viadukt, jenž byl díky svému tvaru a umístění známý po celé Praze, v noci ze soboty na neděli zmizí. Ustoupí tak modernizaci části železniční tratě, konkrétně z Bubnů do Dejvic. V budoucnu se počítá s rekonstrukcí z Dejvic přes Veleslavín na letiště a do Kladna. Ikonická dopravní stavba ale bude zachráněna. Tak jak se píše na plachtě, která na ní visí. Poputuje do Muzea železnice a elektrotechniky Národního technického muzea, které vznikne na Masarykově nádraží.

„Rozhodli jsme se využít neopakovatelné příležitosti k získání tohoto typického příkladu drážního stavitelství přelomu 19. a 20. století. Příhradové nýtované konstrukce byly ve své době klíčovým stavebním prvkem mostních konstrukcí a jejich kvalitu prověřila desetiletí provozu po celém území dnešní České republiky,“ říká pro deník Metro mluvčí muzea Adam Dušek.

Kromě toho, že most sloužil železniční dopravě tak dlouho, což by samo o sobě mohlo sloužit jako pádný argument k jeho zařazení do sbírky, jedná se o unikátního svědka Jubilejní zemské výstavy v Praze na Výstavišti v roce 1891, kvůli jejímuž konání byl zbudován a která měla pro českou techniku a průmysl značný symbolický význam. „Provozně pak nelze opomenout, že ležel na dopravně vytížené a důležité železniční trati původní Buštěhradské dráhy, která se z primárně uhelné dráhy později stala klíčovou spojnicí mezi okresy Kladno, Praha-západ a hlavním městem, kterou využívají denně tisíce dojíždějících,“ tvrdí Dušek.

Muzeum Viadukt zamíří do nového železničního muzea u Masarykova nádraží. Kromě expozic představí příběh více než dvou staletí technologického pokroku lidstva založeného na klíčových objevech v oblasti hnacích strojů, kolejové dopravy, energetiky a elektrotechniky. Muzeum bude otevřeno v roce 2028. Omezení dopravy Demontáž viaduktu od zítřejší půlnoci do půlnoci 24. dubna zcela zastaví dopravu v této oblasti. Tramvaje budou jezdit přes dolní oblast Holešovic. Chodci se na Výstaviště dostanou koridorem z ulice Strojnická. Objízdné trasy budou i pro auta. V dopravních špičkách se tu počítá až s půlhodinovým zdržením.

Kvůli demontáži viaduktu bude několik dopravních omezení. Starosta Prahy 7 Jan Čižinský na sociálních sítích zavtipkoval v narážce na kolize nákladních aut s trolejemi, jež tu byly za ta léta nesčetněkrát strženy. Naposledy před několika dny odtahovou službou. „Pokud někdo nutně potřebuje naposledy strhnout trolej pod mostem, tak má ještě šanci,“ glosoval potíže s viaduktem. V souvislosti s modernizací trati se horečně mluví také o osudu další legendy – stánku naproti Výstavišti.

Násep, po kterém na viadukt vedla železniční trať, už je pryč. Mezi lidmi vyvstávaly otázky, zda se modernizace nedotkne i legendárního rychlého občerstvení, které si na pozemku Správy železnic (SŽ) pronajímá pivovar Ferdinand. Deník Metro zjistil, že tu zůstane. „Musíme zavřít zahrádku. Chtěli bychom ale pár stolů nechat u okénka. Pokud to půjde, budeme rádi,“ říká pro deník Metro provozovatelka stánku, usměvavá dáma Marie Halušková. Prostor zahrádky stavbaři potřebují. „Je na pivovaru, zda provoz stánku zachová i po dobu stavby. Z naší strany mu v tom nic nebrání,“ říká pro deník Metro mluvčí SŽ Nela Eberl Friebová. K situaci kolem stánku se vyjádřil také pivovar. „Kdo bude chtít si udělat veselou procházku po Stromovce, ať si k nám zajde. Budeme mít pivo s sebou ve formě PET lahví, a to i v nefiltrované podobě,“ říká jednatel benešovského pivovaru Petr Dařílek. K možnému přesunu zahrádky k okénku se vyjádřil místostarosta Prahy 7 Kamil Vavřinec Mareš. „Jednáme se SŽ o tom, že bychom převzali tyto pozemky do našeho majetku. Následně by provoz samotného stánku neměl být ohrožen,“ potvrdil. Zatím tedy není jasné ani to, zda by mohl být umístěn pod novým mostem, který tu vznikne.

Deníku Metro se k historii stánku podařilo zjistit pouze to, že dohledaná kolaudace je z roku 1991, ale podle pamětníků tady stojí už od osmdesátých let.

Unikát Viadukt postavil architekt František Prášil. Ten se podílel také na stavbě Průmyslového paláce, petřínské rozhledny nebo Čechova mostu. V letech 1900–1901 stál se svým bratrem za rekonstrukcí Výtoňského mostu. Právě o něm se vedou spory. Výtoňský most, který je stejně jako viadukt v Holešovicích nýtovanou stavbou, by měl padnout v souvislosti s rekonstrukcí tratě a smíchovského nádraží. František Prášil byl úspěšným konstruktérem a stavitelem. V roce 1894 založil se svým bratrem firmu, která vyráběla mosty a další stavby. Za svou kariéru získal množství patentů, třeba za konstrukci nýtovacího stroje.