Jiráskova čtvrť mezi Braníkem a Hodkovičkami byla před sto lety založena na principech takzvaného zahradního města. Tedy přátelského a esteticky hodnotného životního prostředí. V posledních letech se tu ale podle místních dějí podivné věci. Historickým vilám přirůstají patra, mizí hektary zeleně a noví sousedé přibývají stejně rychle jako jejich auta v ulicích.
Dozor nad čtvrtí
S tímhle vývojem se však nehodlal smířit místní občanský spolek Jiráskova čtvrť. Ten si nechal zpracovat studii popisující možný rozvoj území, a zejména jeho ochranu. Se svým seznamem nešetrných dílčích stavebních záměrů v lokalitě, které se tu v poslední době odehrály a mají ještě odehrát, se následně obrátil na magistrát. Se svou prosbou o větší dozor magistrátu nad stavbami ve čtvrti tento týden uspěl.
Vila Lucerna v roce 2017
„Velmi stojíme o posílení ochrany stávajícího charakteru této vilové čtvrti. Se starým územním plánem to jde však velmi těžko. Aktivitu občanů a zájem o svoji lokalitu proto velmi vítáme,“ říká náměstek primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček a dodává, že naprosto souhlasí s tím, že si čtvrť zaslouží mnohem větší péči při posuzování plánovaných staveb. „Zejména v kontextu dnešních výzev Prahy, například při adaptaci na probíhající klimatickou změnu. K tomu může pomoci kromě nového územního plánu i právě zpracovaná studie,“ doplňuje Hlaváček.
Dohoda s radnicí
Magistrát si podle něj nyní klade za cíl posílit ochranu stávajícího charakteru lokality Jiráskovy čtvrti, pomáhá proto stavebnímu úřadu Prahy 4 vytyčit mantinely pro jeho rozhodování a doporučuje k této studii přihlížet. „Stávající územní plán z roku 1999 nechrání Jiráskovu čtvrť dostatečně. Odbor územního rozvoje totiž musí každý záměr stavby v tomto území posuzovat podle definice platné pro celou Prahu, což ponechává prostor k subjektivním výkladům. Námi navrhovaný Metropolitní plán už s větší ochranou počítá. Nicméně než vejde v platnost, větší ochraně by mohla napomoci zmíněná studie,“ vysvětluje ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) Ondřej Boháč.
Zahradní město
Jiráskova čtvrť vznikla na principech zahradního města zakotvených v prvorepublikových „Zastavovacích předpisech přehledových, regulačních a zastavovacích plánů pro hl. m. Prahu“. Ty vycházely ze zkušeností generací architektů-urbanistů hledajících zákonitosti, které vedou k vytvoření uživatelsky přátelského a esteticky hodnotného životního prostředí. „Zahradní města byla zakládána v době, kdy nikdo netušil, že dojde ke klimatické změně. Dnes jsou nezastupitelnou součástí zelené infrastruktury a brání rozšiřování městského tepelného ostrova do okrajových částí Prahy. Počítá se s nimi při zvyšování odolnosti a snižování zranitelnosti Prahy vůči dopadům změny klimatu,“ popisují zástupci IPR.
Pokud mají svoji funkci spolehlivě plnit, nelze v nich podle IPR zvyšovat rozsah zastavěných a zpevněných ploch a velikost povrchů domů absorbujících tepelné záření.
„Definice stabilizovaného území platná po celé Praze bohužel nedokáže individuálně ochránit tak cenné území zahradní čtvrti, jako je Jiráskova čtvrť. Proto jsem rád, že rada hlavního města přijala usnesení k prověření specifické ochrany této lokality,“ dodává magistrátní zastupitel a místopředseda Výboru pro územní rozvoj Tomáš Murňák.
