Jílové u Prahy se nedávno rozhodlo vyzkoušet poměrně progresivní krok. V rámci úspor zde omezili veřejné osvětlení, které se nově vypíná od jedné do čtvrté hodiny ranní. Tři hodinky nesvícení odčerpají z obecní kasy ročně až o 650 tisíc korun méně. Pro místní to znamená dvě věci. Strážníci, kteří zatím nehlásí zvýšenou kriminalitu způsobenou tmou, hlídkují o něco pozorněji. A místní vyrážejí na noční špacíry vybavení baterkou.
Praha přestřelila
Deník Metro se obrátil na magistrátního radního Jana Chabra, do jehož gesce v hlavním městě veřejné osvětlení spadá. Zajímalo nás, kolik město ročně platí za veřejné osvětlení a jestli se v tomhle směru v budoucnu neočekává nějaké šetření, například v podobě zmiňovaného omezeného svícení. Podle Chabra je současná situace s náklady za veřejné osvětlení skutečně neblahá. Oproti loňsku zaplatí Praha za proud, který pražské lampy spotřebovaly, téměř dvojnásobek.
„Intenzitu svícení stanovuje norma, protože méně světla může mít negativní dopady. Může jít například o nárůst nehodovosti nebo zvýšení kriminality. Proto je třeba regulovat opatrně a citlivě,“ vysvětluje pro deník Metro Chabr.
Příkladem mohou být podle Chabra památky, které svítí o dvě hodiny méně. „Tím uspoříme asi dva miliony. Spoříme ale průběžně, a to výměnou sodíkových výbojek za LED svítidla. Ty už umí i regulovat intenzitu,“ dodává pro Metro Chabr.
Která lampa je která
Pražané si stěžují na neúspornost magistrátu, co se pražského veřejného osvětlení týče, dlouhodobě. Jeho správce – městská společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP) – ale tvrdí, že šetří, kde jen může.
„THMP spravuje veřejné osvětlení, které je v majetku města. Nespravuje osvětlení krytých parkovišť, parkovacích domů, areálové osvětlení firem, sportovišť, obchodních center, osvětlení komunikací v některých developerských projektech a podobně. Pokud jsou k těmto soustavám výhrady, podněty je potřeba směrovat vždy na jejich konkrétní vlastníky nebo správce,“ vysvětluje na úvod do problematiky místopředseda THMP Tomáš Novotný. V soustavách veřejného osvětlení v Praze jsou v současnosti používány všemožné světelné zdroje. Dosud převažují nejméně ekonomické vysokotlaké sodíkové výbojky, které známe hlavně z uličního osvětlení. V malém množství pak zářivky, halogenidové výbojky a speciální světelné zdroje, jaké Pražané znají například z podchodů.
Vyměnit, či ne?
|
V současnosti se v Praze systematicky přechází na osvětlení na bázi LED technologie. „Je potřeba si uvědomit, že staré osvětlovací soustavy založené na výbojových světelných zdrojích prakticky nelze regulovat, je možné je pouze zapnout a vypnout. Osvětlení historicky svítí ve dvou možných režimech. Buď v takzvaném režimu VO, což znamená, že celá osvětlovací soustava včetně rozvodů je za dne bez napětí. A teprve v závislosti na čase západu slunce se celý rozváděč sepne. Takto se rozsvěcují zejména ulice,“ popisuje Novotný.
Druhý možný režim je trvalé napájení. To se uplatňuje v osvětlení veřejných prostor bez denního světla, například podchodů a tunelů.
„Využívá se i v nových soustavách s LED svítidly, kde se sepnutí neodehrává v zapínacím místě, ale přímo ve svítidle nebo k němu připojené řídicí a komunikační jednotce. I v tomto případě se s možností regulace osvětlení musí uvažovat už ve fázi projektu,“ doplňuje Novotný.
Pomalý pokrok
Řešení je tedy nasnadě. Když si správce veřejného osvětlení zakládá na tom, že pokračuje v zavádění chytrých technologií, ať všude co nejdříve nainstaluje LED svítidla. Podle Novotného jde ale celý proces mnohem pomaleji, než by si zaměstnanci THMP přáli.
„Někomu může připadat zavádění LED osvětlení v Praze pomalé, ale postupné rozšiřování má svoje technické a zejména finanční důvody. První generace LED svítidel, která se v Praze testovala, měla spoustu nedostatků a často nevydržela ani do konce záruční doby. Každý výrobce šel svou specifickou cestou a úroveň standardizace byla v tomto oboru nízká. To by v případě masivního použití způsobovalo obrovské potíže se servisem a zajištěním náhradních dílů. Proto bylo třeba postupovat při výměnách svítidel s odbornou péčí,“ vzpomíná Novotný.
Při modernizaci veřejného osvětlení tedy nejde o pouhou výměnu svítidla. Aby se využily všechny výhody, které LED technologie nabízí, a aby skutečně byla přínosem, je podle Novotného potřeba provést řadu změn, které na první pohled nejsou vidět. „V mnoha případech probíhá obnova svítidel společně i s obnovou kabelové sítě a výměnou stožárů. V letošním roce je na obnovu a modernizaci vyčleněno z prostředků města kolem dvou set milionů korun,“ svěřil Metru Novotný.
Normy a historie
Jak se ve městě svítí, je dáno i historicky. Zjednodušeně řečeno správce osvětlení hřeší na fakt, že konkrétní soustava, která třeba vznikla podle dnes již zastaralých norem, čeká na doběhnutí své životnosti (více v boxu výše). U nových osvětlovacích soustav se pak již vychází z platných českých a evropských norem a dalších závazných předpisů. „V současnosti se rovněž vychází z nové Koncepce veřejného osvětlení pro Prahu, kterou pro město zpracoval tým odborníků,“ upozorňuje Novotný.
Pokud je pochybnost o tom, zda lampy svítí správně, je možné podnět nahlásit na dispečink THMP. Na všech zařízeních jsou pro tento účel štítky s evidenčními čísly nebo i QR kódy. Jak rychle je závada vyřešena, záleží na stupni závažnosti. U nejzásadnějších poruch, které by mohly ohrozit zdraví nebo majetek Pražanů, musí servisní technici zahájit práce do třiceti minut, u středně závažných do dvaceti čtyř hodin a u těch nejméně do pěti dní.
