Zpomalovací práh v Parléřově ulici má poškozovat několik desítek aut ročně

Všichni takové místo ze svého okolí nejspíš známe. Od pohledu značně „ohoblovaný“ příčný zpomalovací práh, většinou v obytné zóně či před přechodem pro chodce, kolem kterého je vozovka plná nejrůznějších mastných skrvn. V horším případě se nedaleko povalují kovové součástky aut. Jeden takový retardér mají i v šesté městské části.

„O tomhle nešťastně umístěném příčném prahu mě informovali sousedé, podle kterých zničí desítky aut ročně. Pravdou je, že jsou zde skrvrny od oleje, evidentně pocházející z rozbitých podvozků aut, k vidění pravidelně. Bylo by možné zjistit, proč nejde místní tohoto problému zbavit?“ napsal nám do redakce deníku Metro čtenář Roman Šmíd.

Přísný, avšak spravedlivý retardér
Pro ty z vás, kteří Parléřovou ulicí nikdy neprojížděli, raději místo ještě trochu popíšeme. Jedná se o relativně krátkou ulici, kterou lze z Patočkovy ulice do mírného kopce vyjet až na Pohořelec. Místo s příčným prahem se nachází pod přemostěním Pražského okruhu, kde je záhodno zpomalit na třicet kilometrů v hodině. Pokud tak neučiníte, nepříjemně tu „škrtnete“ spodkem auta o kamenný práh.

„Před přechodem pro chodce je optická brzda označená vodorovným značením + zóna 30. Uvedený zvýšený práh je skutečně přísný a nutí řidiče na přechodu zpomalit a tím vytvořit bezpečnější přecházení pro pěší. Pokud řidič vozidla přizpůsobí rychlost a zpomalí, přejede zvýšený práh bez obtíží. Problém může vzniknout u rychle jedoucích vozidel a tím se dostáváme zpátky k účelu zvýšeného prahu, který má vozidla zpomalit,“ komentuje pro deník Metro radní pro dopravu šesté městské části Ondřej Matěj Hrubeš.

Problém potvrzen
Zpomalovací retardér před zhruba třemi lety zbudovali lidé z magistrátního investičního odboru. Práh zde vznikl jako součást bezbariérového přístupu na lávku, schválili jej silničáři i policie. I přesto v souvislosti s ním řešila Technická správa komunikací (TSK) řadu podnětů.

„Díky ohlasům veřejnosti jsme na místě před časem provedli místní šetření. Šlo nám o to, prověřit geometrickou podobu zmiňovaného zpomalovacího prahu s integrovaným přechodem pro chodce, který je de facto fyzickým zpomalovacím prvkem vjezdu do zóny 30 v oblasti mimoúrovňové křižovatky Malovanka,“ vysvětluje pro deník Metro mluvčí TSK Barbora Lišková s tím, že zde její lidé skutečně potvrdili domněnky některých místních.

Zima je tady Pražské služby prováděly zkušební výjezd posypových vozů. Spoustu lidí to opět zmátlo. V rámci příprav na zimu byl v sobotu ráno, jako každý rok touhle dobou, proveden testovací výjezd sypačů. „Jejich řidiči po dobu patnácti minut simulovali celý proces a na takzvaně plovoucí polohu současně vyzkoušeli i pluhování,“ uvádějí zástupci TSK. Na sociálních sítích si z aut s pluhy, jako již tradičně, dělali lidé legraci. Někteří si naopak mysleli, že někde mrzlo.

„Na základě našeho přibližného zaměření a pozorování v místě uvedený problém také vnímáme. Z těchto důvodů jsme požádali investora uvedeného opatření, tedy příslušný magistrátní odbor, o realizaci úprav tohoto prahu, jež povede k takovému stavebnímu provedení, které umožní bezpečný průjezd vozidel,“ dodává Lišková, podle které by situaci mohlo vyřešit například snížení celého dlouhého zpomalovacího prahu o zhruba pět centrimetrů. „Tedy o jeden stávající obrubníkový stupeň rampy. V návaznosti na jeho snížení by pak bylo nutné zajistit bezbariérové řešení přechodu s nášlapem o maximální výšce dvou centimetrů stavební úpravou chodníků, tedy minimálně o tři centimetry,“ doplňuje Lišková.

Změna se blíží
Jak to ale v podobných případech bývá, situace je ještě krapet složitější. Mluvčí magistrátu Vít Hofman pro deník Metro potvrdil, že Praha nechala práh nejen zbudovat, ale také sem poměrně nedávno umístila dopravní značky, které před prahem, pro někoho příliš vysokým, řidiče na dálku varují. Samotnou úpravu retardéru ale již musejí provést lidé z TSK. Magistrát totiž celé dílo nedávno oficiálně předal právě do rukou správy komunikací. Tím úkol přesunul na ně.

„Je tomu skutečně tak. Mezitím došlo k předání na Technickou správu komunikací a nyní řešíme, jestli si úprava vyžádá novou projektovou dokumentaci pro následné stavební řízení, nebo by se jednalo spíše jen o drobnou úpravu, kterou bychom mohli rychle zrealizovat,“ uzavírá pro deník Metro Lišková.

Hup, kam se podíváš Pokud jste v posledních měsících jeli svižněji autem po dálnici D4 směrem z hlavního města na Strakonice, pořádně jste si tu poskočili. Jak informoval deník Metro před několika týdny, na začátku a konci mostu přes Voznický potok totiž nějakou dobu trčely mostní závěry, které byly provizorně překryty ocelovými deskami. Nyní zde Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) provádí opravu zmiňovaného nešvaru. Hotovo má být za pár dní. Řidiče v posledních letech nejednou potrápila také předlážděná vozovka Hlávkova mostu, která se kvůli vydatným dešťům propadala. Známý „tankodrom“ měli také v Zámečnické ulici v Praze 14. Vršovická ulice U Seřadiště, kde to kvůli hlubokým výtlukům vypadalo podobně, dokonce držela titul nejrozbitější ulice v celém tuzemsku. Když bylo naopak koncem jara, těsně před plánovanou další etapou generální opravy pražského Barrandovského mostu, potřeba rychle a efektivně odstranit havarijní výtluky, využila k tomu Technická správa komunikací (TSK) inovativní mikrovlnnou technologii s názvem FUTTEC. Tato metoda slouží k rychlým a trvalým opravám výtluků na asfaltových vozovkách. Při její aplikaci navíc nevznikají žádné spáry, takže předchází opakování oprav jedné poruchy, a tedy i potřebě uzavírek. Správa komunikací díky nové technologii bleskově látala začátkem roku díry po mrazech.