Máme srpen a s ním pokračuje léto jako řemen. Říkáte, že je to už trochu moc? Patří k lidské nátuře, že je s počasím málokdo spokojen. Pokud o prázdninách slunce peče jako v těchto týdnech, stěžujeme si na sucho a vedro; v případě, že delší čas prší, naříkáme pro změnu ve stylu „Tohleto není žádné léto!“.
Krom toho je zvykem, že v době, kdy se vinou dovolených nic neděje (a polevuje i frekvence vražedných hlášek na twitterovém účtu Donalda Trumpa), polovina žurnalistů se nenápadně mění v rosničky. Noviny a televizní zpravodajství se víc než kdy jindy obírají přírodními pohromami; k těm nejoblíbenějším patří velké lesní požáry.
Pokud jste zrovna v Praze a zmíráte vedrem, berte to z té lepší stránky: nemusíte vydávat majlant za dovolenou ve Španělsku, protože letos dorazilo Španělsko do Čech (ano, i na Moravu a do Slezska). Ostatně jezdit dnes užívat léta do Španěl se nezdá dvakrát rozumné: zatímco u nás šplhá teploměr ke čtyřiceti stupňům, v Madridu se v neděli blížil k padesátce, což spíš než jižní Evropu připomíná teplotu v samotném předpeklí.
Pokud by to mělo takhle jít dál, může nás pravda přejít legrace. Co si počneme, vyschnou-li jednoho dne vodní zdroje? V Andalusii na jaře vysychají celé řeky a mosty se tam klenou přes prázdná koryta. Kdoví, třeba něco podobného čeká i nás.
Možná bychom měli začít každý sám u sebe. Po návratu domů se místo desetiminutového sprchování na zkoušku otřete před umývadlem vlhkou žínkou.
PRAHA? AHA!
