metro.cz

Počasí v Praze

10 °C / 20 °C

Sobota 27. dubna 2024. Svátek má Jaroslav

Buď jste živý, nebo mrtvý. Nebo na moři

  10:55
Klasická černá páska přes oko mohla skrývat ostříží zrak dobyvatele. Jakpak to?

Další 2 fotografie v galerii
Mořeplavec Rudolf Krautschneider ukončil vzdělání v sedmé třídě, přesto napsal desítku knih a natočil několik filmů. Některá jeho díla byla přeložena do polštiny, němčiny a angličtiny. | foto: ArchivMetro.cz

To nejhorší, co se může chlapovi přihodit, je mít výhodnou práci, krásný dům, hodnou ženu, ale žádný čas na svoje sny. Tuhle větu zapsal do své knihy Co přinesly vlny a odvál vítr Rudolf Krautschneider. Dnes 74letý spisovatel a dobrodruh je známý i jako mořeplavec Ruda. V šestnácti letech poprvé uviděl moře a to se mu stalo osudným.

Je to životní styl

Co láká lidi z pevniny bez jediného kousku pobřeží s příbojem vyrážet na mořské nekonečno? „Plavba bez motoru, jenom na pohon větru, byla pro mě jachtařskou symfonií,“ vzpomíná v další z knih. Vypráví o stavbě repliky slavné historické lodě Victoria, která jako první v 16. století obeplula zeměkouli. „S Victorií jsem proplul Evropou, západní Afrikou a Karibským mořem až na Floridu. Mořeplavbu nechápu jako jachting ve smyslu sportovního odvětví, ale jako životní styl. Moře je totiž nejbezpečnější a nejzdravější částí světa,“ svěřuje se. A protože ho nebavilo plavit se na cizích lodích, začal je stavět sám s kamarády a svérázně se zapsal do historie námořního jachtingu.

S jeho názorem o bezpečnosti by asi nesouhlasili antičtí Řekové, alespoň soudě podle jejich dvou rčení. O tlaku moře na člověka mluví ve své knize Za kormidlem nejen na Jadranu mořeplavec a spisovatel František Novotný: „Dělili lidi na tři skupiny – na ty, co jsou živí, na ty, co jsou mrtví, a na ty, co jsou na moři. Nu a také říkali, že moře je pastvina bláznů, aby naznačili, že rozumný člověk se dobrovolně na moře nevydá, a když přece musí, uvázne někde mezi životem a smrtí.“

Nejste džihádisté?

Uváznout se dá ale také na pevnině, konkrétně ve spárech francouzské armády, což se povedlo mořským dobrodruhům z Brna. V dubnu to budou dva roky, kdy se plavili na katamaránu vyrobeném z 3700 plastových lahví z Elby do Alžírska. Jenže z porouchaného motoru poblíž břehů Korsiky se vyklubal nečekaný problém. Místní bezpečnostní složky totiž podezíraly partu Čechů z nezvyklého plavidla Vichr III, že se chtějí přidat k džihádistům. „Nemáme dostatek financí na to, abychom si koupili normální loď. A taky chceme být inspirací a ukázat, že je všude kolem nás spousta materiálu, který, místo aby skončil na skládce, se může využít k něčemu skvělému,“ přinesl tehdy portál iDNES.cz objasnění důvodu plavby slovy zakladatele brněnského Expedition clubu. Ten zkoušel na vlastnoručně vyrobeném plavidle z PET lahví překonat Středozemní moře už o pět let dřív, tehdy zase jeho snaha ztroskotala spolu s lodí u Korsiky.

Navigace je umění

À propos, opatřit si loď ve středověku znamenalo mít fůru znalostí o navigaci. Nebo někoho takového najmout. Proto mohlo být velení lodi vcelku v klidu před vzpourou. Námořníci sice uměli s lodí plout, ale nevěděli na otevřeném moři kudy a kam. Ostatně to popisuje i část děje ve slavné knize Ostrov pokladů od R. L. Stevensona. „Nerozčiluj se, Silvere, a radši nám řekni, kdy do toho půjdeme!“ domlouvá se vzpoura v audioverzi příběhu. – „Kdy? Tak já ti to povím.

Co nejpozději.“ – „Sakra, proč?!“ – „Tvůj mozek nikdy za moc nestál… Kapitán spolehlivě řídí tuhle zatracenou loď.“ – „Kormidlovat umíme taky, Silvere.“ – „Kormidlovat možná, ale kdo z vás umí určit směr, pitomci?! Nikdo, tak držte hubu!“

Páska pomůže v boji

A když jsme u pirátů, znáte to tajemství s páskami přes oko? Takovou měl třeba pirátský kapitán v jednom z dílů o Machovi a Šebestové, když houkl známou hlášku: „Braune! Jestli je do dvou minut nebudou žrát žraloci, tak z toho uloupeného pokladu neuvidíš ani pětikorunu!“ Páska přes oko totiž mohla být i pomůckou při přepádávání lodí. „Ano. Zaprvé člověk, který šermuje a vidí jen na jedno oko, ztrácí prostorové vidění. Takže bodá mečem do jiných míst, než by čekal i schopný protivník,“ vypráví kapitán české pirátské plachetnice La Grace Josef Dvorský. „Zadruhé, boj se často v rychlosti přesouval mezi palubou plnou světla a šerem podpalubí. Takže tomu, kdo koukal oběma očima, trvalo dlouho, než si v druhém prostředí zvykl. Ale ten, kdo jen prohodil pásku na druhé oko, byl připraven bojovat ihned dál,“ vysvětluje český kapitán. Samozřejmě to platí v případě, že nemáte místo ruky hák, kterým jste si marně vyndávali mušku z oka. Silvere, Braune, co vy na to?

Autor: Jan David Metro.cz

Hlavní zprávy

Když opravdu chcete, tak tomu dáte sto procent, říká běžkyně Marcela Joglová

vydáno 27. dubna 2024  6:48

Otevřela oči mnoha lidem. Přiznala se k bulimii. Sport jí pomohl přes mnohé starosti se „převalit“. To je Marcela Joglová, česká běžecká vytrvalkyně. Když...  celý článek

Co jste dělali Prvního máje roku 1986? Z Černobylu k nám doputoval radioaktivní mrak

vydáno 26. dubna 2024  5:16

Přenesme se o 38 let nazpět, na sever sovětské Ukrajiny, do Černobylu. Máme po půlnoci, technici jaderné elektrárny spouští rutinní test nouzového...  celý článek

Generace Z snižuje průměr ve sjednávání životního pojištění. Co k tomu mladé lidi vede?

vydáno 25. dubna 2024  16:07

Mladá generace se mnohým může zdát jako nezodpovědná. Podle nové analýzy se ukazuje, že tomu tak není. Její zástupci totiž snižují průměr ve sjednávání...  celý článek

Bizár nabírá nové rozměry. Ve vzduchu je touha po pozornosti a dobrovolné ponižování

Strážce streamu
vydáno 26. dubna 2024  14:00

STRÁŽCE STREAMU Streamovací platforma Voyo má ve svém hledáčku několik pořádných bizárů. Naši redaktorku Terezu Šimurdovou v těchto dnech zaujala reality show s názvem...  celý článek